15 C 141/2021-148 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali určení, že zůstavitel [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelý dne [datum] (dále jen„ právní předchůdce žalobců“ nebo„ zůstavitel“), byl ke dni smrti vlastníkem pozemku parc. č. st. 317 (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 39 m², jehož součástí je stavba bez č. p./č. e (objekt k bydlení - chata) a vlastníkem pozemku parc. [číslo] (trvalý travní porost) o výměře 164 m² vytyčený geometrickým plánem pro změnu hranic pozemků [číslo] 2018 (dále jen„ pozemky“ nebo„ sporné pozemky“), oba pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec] (dále budou pozemky uváděny bez uvedení katastrálního území, přičemž se má za to, že se jedná o k. ú. [obec] u [obec]). K odůvodnění svého návrhu žalobci uvedli, že právní předchůdce žalobců užíval sporné pozemky již od roku 1969, kdy na pozemku parc. [číslo] stála pouze zahradní kůlna, kterou právní předchůdce žalobců v letech 1970 [číslo] přebudoval na zahradní chatu. Právní předchůdce žalobců také užíval i část pozemku parc. [číslo] která byla geometrickým plánem také oddělena. Právní předchůdce žalobců užíval sporné pozemky jako vlastník, a to na základě ústní dohody, kterou měl s [jméno] [příjmení], [datum narození], na kterou byly tehdy sporné pozemky zapsány v katastru nemovitostí. V rámci dědictví po [jméno] [příjmení] (dále jen„ právní předchůdkyně žalovaného“) nabyla sporné pozemky matka žalovaného, která je žalovanému darovala. Mezi právním předchůdcem žalobců a právní předchůdkyní žalovaného panoval stav, kdy sporné pozemky jako vlastník v dobré víře užíval právní předchůdce žalobců, s čímž byla právní předchůdkyně žalovaného srozuměna a také to tak brala. V roce 1982 právní předchůdkyně žalovaného vyzvala právního předchůdce žalobců, aby projednali přepis vlastnického práva ke sporným pozemkům na právního předchůdce žalobců a společně uzavřeli dne [datum] smlouvu o koupi pozemku parc. [číslo] včetně zahradní kůlny, která na něm stála. Ačkoliv v té době byl k převodu vlastnického práva potřeba souhlas Jednotného zemědělského družstva, jako uživatele pozemku, právní předchůdci si s ohledem na svůj věk tuto podmínku neuvědomili a další kroky směřující k převodu vlastnického práva k pozemkům neučinili. Právní předchůdce žalobců tak pozemky dále užíval na základě kupní smlouvy a finančního vyrovnání, kdy byl v dobré víře, že je vlastníkem sporných pozemků. Právní předchůdce žalobců tak vlastnické právo k pozemkům vydržel nejpozději ke dni [datum], ačkoliv nelze odhlédnout od skutečnosti, že tento sporné pozemky měl v nepřetržité držbě od roku 1969 do své smrti. Po jeho smrti měli žalobci zájem na tom, aby sporné pozemky byly součástí dědického řízení a za tímto účelem oslovili žalovaného, se kterým nedošlo k dohodě a žalobcům tak nezbylo jinak, než se obrátit na soud, neboť jiným způsobem než pravomocným rozsudkem nelze sporné pozemky ochránit a učinit je součástí dědického řízení, a to i s ohledem na sdělení žalovaného, že stavbu, která je součástí pozemku chce odstranit, čímž by byla žalobcům, jako oprávněným dědicům po zůstaviteli, způsobena značná škoda. 2. V průběhu řízení žalobci doplnili, že při jednání v 70. - 80. letech nemohl nikdo vědět, co bude po roce 1990 s tím, že jasný projev stran vyplývá z kupní smlouvy a zásadní je v dané věci listina o dočasném užívání pozemků. Žalobce a) vyslovil názor, že sporné pozemky mohly být právním předchůdcem žalobců vydrženy po roce 1992, k [datum], kdy je zřejmé, že právní předchůdce žalobců byl uživatelem pozemků a bylo s ním ze strany úřadů i tak jednáno. Žalobce a) dále doplnil, že právní předchůdce žalobců dal právní předchůdkyni žalovaného za pozemky peníze a rodina žalovaného neměla v rámci restituce vůbec pozemky získat. V té době měl zápis do geodézie pouze deklaratorní účinky a dle názoru Ústavního soudu ÚS 201/1996 ze dne [datum] lze návrh na vklad do katastru nemovitostí učinit kdykoliv od uzavření smlouvy. Dále uvedli, že právní předchůdce žalobců užíval sporné pozemky od 60. let jako své a byl od rodiny žalovaného ujišťován, že tomu tak opravdu je. Platil náklady včetně oprav vztahující se k nemovitosti umístěné na sporných pozemcích a nikdo do roku 2011 nerozporoval, že právní předchůdce žalobců užívá nemovitost jako vlastník. V roce 1983 byla podepsána kupní smlouva, která sice nebyla zanesena do katastru nemovitostí, ale v té době měl katastr nemovitostí povahu deklaratorního zápisu. Dopis právní předchůdkyně žalovaného z roku 2011 se nedostal do rukou právního předchůdce žalobců, neboť byl adresovaný na adresu, kde tento již 3 roky nepobýval. Žalobci také argumentovali institutem mimořádného vydržení. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Sporné pozemky se po celou dobu nacházejí ve vlastnictví žalovaného, resp. jeho právních předchůdců. Pokud je žalovanému známo (z vyprávění babičky – právní předchůdkyně žalovaného), tak praděda žalovaného strpěl z důvodu jejich známosti právnímu předchůdci žalobců užívání předmětné kolny i s přilehlým kusem pozemku. Právní předchůdce žalobců svévolně, bez souhlasu, přestavěl kůlnu na rekreační chatu. [příjmení] pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] který právní předchůdce žalobců také užíval, byl tehdy ve vlastnictví právních předchůdců žalovaného, ačkoliv byl ex lege podle v dané době platné právní úpravy na základě práva družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků v užívání Jednotného zemědělského družstva [obec] (dále jen„ JZD“). S JZD se později (dne [datum]) právní předchůdce žalobců dohodl na dočasném užívání pozemku parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo]. Z této dohody nelze dovozovat jakoukoliv trvalost právního vztahu, natož přechod vlastnického práva. Užívací titul právnímu předchůdci žalobců zanikl ex lege spolu se zánikem práva družstevního užívání ke sdruženým pozemkům vlastníků ze strany JZD, a to dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 229/1991 Sb., ke dni jeho účinnosti, tj. [datum]. Žalovaný dále rozporuje listinu prokazující údajné uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], kdy uvádí, že nebyly dodrženy zákonné požadavky na obsah kupní smlouvy v době jejího uzavření, neboť ve smlouvě není vůbec uvedena kupní cena ani způsob jejího určení a nebyla provedena ani registrace kupní smlouvy státním notářstvím, kterému musel předcházet souhlas Okresního národního výboru s převodem nemovitosti, což v té době byla podmínka účinnosti smlouvy. Žalovaný je tak názoru, že k přechodu vlastnického práva na právního předchůdce žalobců touto smlouvou nedošlo. Žalovaný dále uvádí, že doporučeným dopisem adresovaným právnímu předchůdci žalobců dne [datum] právní předchůdkyně žalovaného vyzvala právního předchůdce žalobců k uvolnění jím dlouhodobě neoprávněně užívané chatky. Ačkoliv tento dopis se nedostal do sféry právního předchůdce žalobců, neboť se vrátil jako zásilka nepřevzata adresátem, je zřejmé, že tvrzení žalobců, že nikdy nebyl vůči právnímu předchůdci žalobců vznesen protest proti jeho užívání sporných pozemků a chaty, se nezakládá na pravdě. Žalovaný se dovolává ochrany své dobré víry. Sporné pozemky nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Žalovaný neměl sebemenší důvod pochybovat o nabytí sporných pozemků za situace, kdy dárcem byla jeho matka [jméno] [příjmení], [datum narození], která sama sporné pozemky nabyla jako rodový majetek děděním po své matce (právní předchůdkyni žalovaného). Žalovaný nikdy neměl informaci o tom, že by tomu mělo být jinak a dovolává se také materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí, kterou právní předchůdce žalobců ani žalobci v zákonné lhůtě nesporovali. 4. V průběhu řízení žalovaný dále uvedl, že sporné pozemky byly vždy ve vlastnictví právní předchůdkyně žalovaného, pouze v dobách minulých došlo k zabrání pozemků JZD a chatka byla propůjčena právnímu předchůdci žalobců k příležitostnému, později k častějšímu, přespávání. Žalovaný namítá absolutní neplatnost kupní smlouvy a je názoru, že k převodu vlastnického práva ke sporným pozemkům nikdy nedošlo. K argumentaci žalobců, že jejich právní předchůdce hradil náklady spojené s užíváním nemovitostí, z čehož dovozují dobrou víru, žalovaný uvedl, že je zcela normální, když někdo někomu něco půjčí, aby tento platil náklady spojené s užíváním věci (pojistku, energie). Toto ovšem nevede k závěru, že uživatel je vlastníkem nemovitosti. Žalovaný po celou dobu platí za sporné pozemky daň z nemovitosti, neboť je jejich vlastníkem. 5. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Z informací o pozemku ze dne [datum] k pozemkům parc. č. st. 317, parc. [číslo] parc. [číslo] z výpisu z katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] prokazující stav k datu [datum] se podává, že tyto jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec Tišice, k. ú. [obec] u [obec] a vlastníkem těchto pozemků je žalovaný. Pozemek parc. č. st. 317 je evidován jako zastavěná plo