17 C 376/2022-88 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 456 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 64,37 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 584 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila před zesplatněním celkem pouze 584 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná částka 14 456 Kč se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 11 545,98 Kč (přičemž tato nová jistině úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 9 952,46 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění [datum] ve výši 1 593,52 Kč), ze smluvních pokut v celkové výši 498 Kč (2× 249 Kč) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč (3× 200 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]), v celkové kapitalizované výši 1 813,35 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 64,37 % ročně z (původní) jistiny 9 952,46 Kč od [datum] do zaplacení (nejvýše však v částce 33 638 Kč), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 12 643 Kč (součtu původní jistiny 9 952,46 Kč, přirostlých úroků 1 593,52 Kč, smluvních pokut ve výši 498 Kč a náhrady nákladů ve výši 600 Kč) od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 64,37 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 584 Kč. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měla žalovaná zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši za prodlení s každou splátkou a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 13 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 10, kopie občanského průkazu na č. l. 19, oznámení o schválení úvěru na č. l. 18 Žalovaná úvěr čerpala, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, když uhradila před zesplatněním celkem pouze 584 Kč, došlo tak k zesplatnění úvěru ke dni [datum] /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 38, kartu klienta na č. l. 21, oznámení o zesplatnění na č. l. 41 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 42 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání příjmů či výdajů žalované. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti nepředložila žádný dokument ohledně zjištěné výše příjmů a výdajů, a ačkoliv uvedla, že příjmy a výdaje od žalované zjišťovala (byť nijak nekontrolovala), tak následně ani neuvádí, jaké údaje měla žalobkyně zjistit. Z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaná vůbec nějaké informace ohledně svých příjmů a výdajů poskytla. Z předložených výpisů z účtů žalované za období [číslo] až [číslo] vyplývá, že žalovaná čerpala kontokorent u společnosti [právnická osoba] (u níž měla žalovaná vedený bankovní účet), a zároveň že čerpala různé úvěry/zápůjčky od různých subjektů, přičemž celkový zůstatek (počáteční i konečný) u žalované byl vždy v mínusu /viz listiny vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti na č. l. 22-37 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatelů+ spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. 15. Soud konstatuje, že žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 16. Žalobkyně v daném případě nezjistila a neověřila ani příjmy žalované, ani její výdaje, a to ani ty podstatné. Z hlediska výdajových poměrů žalované neměla žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Takový postup nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k vý