18 C 103/2023-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky patrné z výroku prvého tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a držitelem licence na distribuci elektřiny. Dne [datum] bylo kontrolou zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, čímž vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Dne [datum] byla totiž v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektřiny tak byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k [datum] se stavem VT 48 601 kWh, NT 31 790 kWh. Dne [datum] byl, při kontrole odběrného místa techniky externí společnosti [právnická osoba] zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 49 870 kWh, NT 31 998 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 152 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tedy VT 1 269 kWh, NT 208 KWh. Následkem neoprávněného odběru elektrické energie žalovaným vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 9 916,28 Kč včetně DPH, vypočítané dle vyhlášky, a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč včetně DPH. Celkem tedy dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši 21 335,05 Kč. Žalobkyní byla následně vystavena dne [datum] faktura [číslo] splatná dne [datum], která byla žalovanému zaslána na adresu trvalého pobytu. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z titulu náhrady škody, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas žalovaného s takovým postupem předpokládal, žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Z listin založených žalobkyní do spisu učinil soud následující skutková zjištění odpovídající závěru o skutkovém stavu: Žalovaný podepsal dne [datum] s žalobkyní smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo], a to pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Dne [datum] byla v tomto odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohla být provedena demontáž elektroměru. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzván k narovnání bezesmluvního vztahu týkající se dodávky a distribuce elektřiny do předmětného odběrního místa /viz výzva ze dne [datum] na č. l. 11 spisu a opakovaná výzva na č. l. 12 spisu/. Pracovníky společnosti [právnická osoba] bylo dne [datum] v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Příslušný pracovník provedl o kontrole odběrného místa záznam, v němž uvedl, že v odběrném místě nebyla zjištěna neoprávněná manipulace s elektroměrem [číslo] elektroměr byl demontován se stavem elektroměru VT 49 870 kWh, NT 31 998 kWh /viz protokol o kontrole odběrného místa na č. l. 13 spisu/. Žalobkyně seznámila žalovaného s výsledkem kontroly oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum], ve kterém vyčíslila náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny částkou v celkové výši 21 335,05 Kč /viz oznámení na č. l. 14 – 15 spisu/. Celková náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem ve výši 21 335,05 Kč včetně DPH se skládá z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši celkem 9 916,28 Kč za období od [datum] do [datum] a z náhrady za prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši 11 418,77 Kč /viz výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny na č. l. 16 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkovou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 21 335,05 Kč a s datem splatnosti [datum] /viz fakturu na č. l. 17 spisu/. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, ačkoliv byl žalovanou upomínán. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz upomínka ze dne [datum] na č. l. 18 spisu a předžalobní upomínku – výzva k úhradě ze dne [datum] na č. l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužnou částku uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - (dále jen„ energetický zákon“) a podle vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“), to vše ve znění účinném ke dni vzniku závazku. 6. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 7. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. 1 energetického zákona dle vyhlášky. 8. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. 9. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný odebíral elektřinu v předmětném odběrném místě neoprávněně. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo jednak na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit, a to ve výši celkem 9 916,28 Kč, a zároveň i na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši 11 418,77 Kč, dohromady tedy na částku 21 335,05 Kč. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 454 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 854 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v podobě předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (vý