7 C 2/2023 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 29 421 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 281 Kč do [datum]. Žalovaný však závazek řádně a včas nesplnil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde si žalovaný nastavil parametry zápůjčky a zadal své osobní údaje. Smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, [příjmení], který žalobkyně zaslala na telefonní číslo žalovaného. Žalované se dostal do prodlení, když dluh řádně a včas nesplatil, vznikl mu tak povinnost zaplatit žalobkyni jistinu 17 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 5 281 Kč, smluvní pokutu 7 140 Kč (0,1 % denně z částky 17 000 Kč od [datum] do [datum]) a náhradu nákladů za upomínání 2 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně převedla dne [datum] ze svého bankovního účtu částku ve výši 17 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný /viz potvrzení o platbě na č. l. 10 spisu, výpis z účtu na č. l. 11 spisu/. Listina označená jako smlouvu o zápůjčce, v níž je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient je datována [datum] a podepsána žalobkyní. U jména žalovaného na konci smlouvy není podpis, ale jen [příjmení] kód [číslo]. Stejně tak listina označená jako dodatek ke smlouvě o úvěru neobsahuje podpis žalovaného, ale pouze [příjmení] kód [číslo] /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 15 – 16 spisu, dodatek ke smlouvě o úvěru na č. l. 14 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu, a to upomínkou ze dne [datum], [datum], [datum] [datum] a [datum] /viz upomínku ze dne [datum] na č. l. 17 spisu, ze dne [datum] na č. l. 17 p.v. spisu, opakovanou výzvu k úhradě ze dne [datum] na č. l. 18 spisu, ze dne [datum] na č. l. 18 p.v. a opakovanou výzvu k úhradě ze dne [datum] na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 13 spisu, podací lístek na č. l. 12 spisu/. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 17 000 Kč a žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou mu odeslala ve stejný den. 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na účet, jehož majitelem je žalovaný, peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, je podepsána pouze žalobkyně, místo podpisu žalovaného je ve smlouvě uveden jen [příjmení] kód. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, jak žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného v průběhu uzavírání této smlouvy a ani to, že žalovaný případně akceptoval právě smlouvu předloženou žalobkyní v soudním řízení. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Vzhledem k tomu ji soud nemohl poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy k tomu, jak probíhal kontraktační proces a jak ověřovala totožnost žalovaného. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce a už vůbec ne, jakého konkrétního znění. 13. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o zápůjčce, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně. Soud proto uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat (výrok I. tohoto rozsudku). 14. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaný dozvěděl, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k jeho vydání. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy. Žalobkyně v řízení neprokázala, kdy byla žalovanému výzva doručena. V řízení bylo prokázáno, že výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], soud proto vycházel z vyvratitelné domněnky dle § 573 o. z., že mu tato výzva byla doručena třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. dne [datum]. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni dluh do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětnou částku žalobkyni nevydal, dostal se se splněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. Z výše uvedených důvodů soud žalobkyni nepřiznal právo na zaplacení úroku z prodlení za období od [datum] do [datum], jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 15. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, nemohlo dojít k sjednání poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty ani poplatků za zasílání výzev k plnění. Soud proto žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěrů ve výši 5 281 Kč, poplatku za zasílání výzev ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 140 Kč zamítal, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 409,23 Kč, přičemž tato částka představuje 15,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 178 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 421 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 17. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.