7 C 318/2022-57 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou, podanou u Okresního soudu v Semilech dne [datum], se žalobkyně domáhala stanovení výživného neprovdané matky po dobu dvou let dítěte ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že se jí z družeckého vztahu se žalovaným narodila dne [datum] dcera [celé jméno žalobkyně]. Žalobkyně s žalovaným nikdy nežila ve společné domácnosti, od počátku těhotenství zůstala žalobkyně sama a v současné době žije v nájmu pouze s dcerou. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný dohodu, na základě které se nezletilá svěřila do výlučné péče matky/žalobkyně, která o ní od narození pečuje a jíž se žalovaný zavázal platit na výživu dcery [jméno] měsíčně částkou 2 000 Kč. Styk s nezletilou je žalovanému umožněn po dohodě s matkou. Takto žalovaný řádně platí, s dcerou se však nestýká. Žalobkyně uvádí, že žalovaný se s dcerou od jejího narození ještě nesetkal. 2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal v plné výši. Uvedl, že s žalobkyní nikdy nežil ve společné domácnosti, přičemž se o zařízení společného soužití s žalobkyní po narození nezletilé [jméno] pokoušel. Sehnal nájemní byt v [obec] a zaplatil kauci. Žalobkyně však jeho záměry nesdílela a přestěhovat se do [obec] nechtěla. Dále uvedl, že se již 2 roky léčí v psychiatrické ambulanci v [obec] u MUDr. [jméno] [příjmení] s úzkostnou poruchou (agorafobie), která mu neumožňuje řídit auto, ani dojíždět jiným dopravním prostředkem, tudíž není schopen nezletilou dceru v bydlišti žalobkyně navštěvovat. V současné době je svobodný a žije společně s mladší sestrou u své matky. Žalovaný dále uvedl, že jeho matka asi čtyřikrát žalobkyni navštívila a nakoupila pro nezletilou [jméno] pleny, dětský prášek na praní, aviváž, vlhčené ubrousky, oblečení, boty a hračky. Žalovaný žádal, aby jeho matka mohla nezletilou u žalobkyně vyzvedávat, to si však žalobkyně (matka nezletilé) nepřeje. 3. Soud věc projednal při nařízeném jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalovaný se z účasti na jednání omluvil ze zdravotních důvodů, trpí amaxofobíí (strach z jízdy automobilem). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, z důvodu tíživé finanční situace. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), kdy vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů a účastnického výslechu žalobkyně, dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu: 5. Dne [datum] se narodila nezletilá [jméno] [příjmení], jako její otec je uveden žalovaný, jako matka žalobkyně /viz výpis z CEO na žalobkyni a žalovaného na č. l. 6 - 8 spisu/. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný dohodu, na základě které byla nezletilá [jméno] svěřena do péče matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] 2 000 Kč měsíčně /viz návrh na svěření nezletilého do péče a stanovení výživného na č. l. 2, dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí na č. l. 3, návrh na svěření nezletilé do péče matky na č. l. 4 – 5 spisu/. Dle účastnického výslechu žalobkyně před Okresním soudem v Semilech žalobkyně nemá jinou vyživovací povinnost než k nezletilé [jméno]. Žalobkyně je aktuálně na rodičovské dovolené s příjmem v podobě rodičovského příspěvku. Žalobkyně je svobodná a žije sama v nájmu pouze se svou dcerou, o kterou pečuje. Náklady na bydlení jsou v celkové výši 9 000 Kč měsíčně, dále hradí poplatek za připojení k internetu 300 Kč. Žalobkyně má dále běžné výdaje, které jsou spojené s péčí o nezletilou dceru (pleny, mastičky, příkrmy, kaše, oblečení, přípravky na koupání atp.). Žalobkyně nebyla schopna určit přesnou výši zvýšených nákladů vzniklých v souvislosti s těhotenstvím a porodem Žalobkyně byla vedena od září 2021 do ledna 2022, po vyučení v oboru pečovatelská služba na ISŠ [obec] až do nástupu na rodičovskou dovolenou, v evidenci na ÚP ČR. V tomto období pobírala příspěvek v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení, na podporu v nezaměstnanosti neměla nárok /viz protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem ze dne [datum], výpověď žalobkyně č. l. 41 – 42 spisu/. Žalovaný je svobodný a žije u své matky společně s mladší sestrou. Rovněž on má jen jednu vyživovací povinnost, a to k nezletilé [jméno], kterou řádně plní. Žalovaný má ukončené základní vzdělání, vyučený není. Žalovaný je veden od [datum] v evidenci ÚP ČR bez nároku na finanční podporu. Od [datum] do [datum] byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce ve společnosti [právnická osoba] Žalovaný je nemajetný, vyjma osobního automobilu značky Renault Sc r. v. 2007, nevlastní jiný hodnotnější majetek, má dluh na zdravotním pojištění. Žalovaný se 2 roky léčí v psychiatrické ambulanci v [obec] s úzkostnou duševní poruchou (agorafobie). Kvůli jeho zdravotnímu stavu není schopen docházet do zaměstnání, řídit automobil, ani dojíždět jiným dopravním prostředkem a navštěvovat nezletilou dceru v bydlišti žalobkyně. Poprvé byl žalovaný v psychiatrické ambulanci MUDr. [příjmení] vyšetřen dne [datum], kdy popsal své obtíže spojené s opuštěním domova, strach z cestování dopravním prostředkem a anticipační anxietu před vycestováním z domova. Žalovanému byly nasazeny léky, po kterých došlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu. Naposledy osobně navštívil ambulanci v říjnu 2022, kdy uvedl, že úzkostné pocity ustupují a zvládá střídavě také pracovat. V lednu 2023 telefonicky lékařku informoval o vysazení léků, pro razantní zlepšení jeho stavu, avšak následovalo opětovné zhoršení. Přislíbil, že předepsané medikamenty začne opět užívat. Ošetřující lékařka, MUDr. [jméno] [příjmení], se k současnému stavu žalovaného dále nemohla vyjádřit. Od poslední fyzické kontroly žalovaného v říjnu 2022 a telefonátu z ledna 2023, nemá o žalovaném žádné informace. Předpokládá, že v případě, kdy žalovaný užívá předepsanou medikaci v dostatečné dávce a zařídil si nástup na intenzivní psychoterapii KBT ve formě stacionáře v NÚDZ, jak sám slíbil, tak bude jeho stav natolik kompenzovaný, že si dokáže najít vhodné zaměstnání bude schopen cestovat po [obec] a blízkém okolí /viz vyjádření žalovaného na č. l. 17a 24 - 24 p. v., zdravotní záznam č. l. 18, dohodu o provedení práce na č. l. 29 - 32, rozvázání dohody na čl. l. 26, potvrzení o evidenci na ÚP ČR ze dne [datum] na č. l. 27, souhlas s nahlížením do zdravotnické dokumentace na č. l. 28, lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na č. l. 48 spisu/. 6. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 7. Dle ust. § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 9. Dle ust. § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 10. Dle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, podle odstavce druhého téhož ustanovení lze výživné pro neprovdanou matku přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 11. Cílem a účelem shora citovaného ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky a k poklesu pracovních příležitostí. Je na otci dítěte, aby se v rámci vzájemné rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky a její snížené příjmy kompenzoval. Účelem institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, což navazuje také na ochranu jejího novorozeného dítěte. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána (viz ust. § 697 o. z.), a v takovém rozsahu jako její dítě (viz ust. § 915 o. z.) (srov. [příjmení], Zdeňka. § 920 (Výživné a úhrada nákladů neprovdané matky