16 C 15/2024-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 11 089 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky od [datum] do zaplacení. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací uzavřela s žalovaným dne [datum] dodatek k již existující smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací, jehož předmětem byla koupě chytrého televizoru zn. Samsung 65, sériové číslo UE65RU7022 (dále jen„ televizor“), za sjednanou kupní cenu 17 232 Kč včetně DPH, kterou se žalovaný zavázal uhradit v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 359 Kč. Splátky kupní ceny byly žalovanému vyúčtovány vždy v rámci běžného měsíčního vyúčtování služeb elektronických komunikací. Žalobkyně dále poskytovala žalovanému službu„ platby přes O2“ na základě smlouvy o poskytování elektronických komunikací ze dne [datum]. Žalovaný měl možnost prostřednictvím svého mobilního telefonního čísla uskutečnit platby za zboží a služby spadající pod § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Protože platební transakci žalobce provádí z vlastních peněžních prostředků, je ve smyslu čl. 14 všeobecných podmínek účastník povinen částku platební transakce žalobkyni uhradit, a to po provedení transakce žalobkyní společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací v době splatnosti vyúčtování. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal řádně a včas hradit splátky na televizor, a za poskytnuté služby„ platby přes O2“ vyúčtovaná žalobkyní. Žalobkyní je konkrétně uplatněna částka ve výši 117 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum], částka ve výši 458 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum], částka ve výši 359 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum], částka ve výši 359 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum] a částka ve výši 9 796 Kč z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Soud předně uzavřel, že je ve věci dána pravomoc soudu, neboť předmětem řízení je cena za neuhrazené splátky za poskytnutý televizor a cena za platební transakce a za služby třetích stran. V daném případě tak nejde o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o soukromoprávní vztah účastníků (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 21. 12. 2017, č. j. Konf 19/2017-11 či usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 10. 2019, č. j. Konf 11/2019-13). 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. OMS [číslo] ve znění dodatku č. OMS [číslo] ze dne [datum] Součástí smlouvy byla také závazná objednávka, kterou si žalovaný objednal chytrý televizor Samsung 65, jehož kupní cenu ve výši 17 232 Kč se zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po 359 Kč /viz smlouva na č. l. 18-22 spisu, dodatek na č. l. 16-17 spisu, všeobecné podmínky na č. l. 12-15 spisu a ceník dostupný v systému CEPR/. Žalobkyně umožnila žalovanému provádět prostřednictvím telefonních čísel [číslo] a [číslo] platební transakce za objednané služby a zboží, tedy žalovanému umožnila, aby zadal prostřednictvím sítě žalobkyně pokyn k provedení plateb za poskytnuté zboží a služby ve smyslu § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (typicky nákup jízdenek v MHD, DMS na charitativní účely apod.). Žalobkyně žalovanému za období od [datum] do [datum] vyúčtovala jednotlivými daňovými doklady specifikovanými v bodě 1. tohoto rozsudku smluvené služby a splátky za poskytnuté zařízení v celkové výši 11 089 Kč /viz jednotlivá vyúčtování na č. l. 22- 33 spisu/. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal vyúčtované služby a splátky hradit, ukončila žalobkyně poskytování služeb žalovanému ke dni [datum] a vyzvala ho k uhrazení dluhu /viz zrušení poskytovaných služeb na č. l. 32 spisu, dodejka na č. l. 34 spisu, pokus o smír na č. l. 35 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 1724 odst. 1 OZ strany smlouvou projevují vůli zřítit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 8. Podle § [číslo] je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 9. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Podle § 2079 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 548 odst. 1 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Dle odst. 2 téhož ustanovení je podmínka odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Dle odst. 3 téhož ustanovení neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací 12. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena účastnická smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, a žalovaný se zavázal za poskytování služeb platit žalobkyni jejich cenu dle vyúčtování. Žalovaný byl oprávněn zadávat příkazy k platebním transakcím k provedení převodů peněžních prostředků z účtu žalobkyně na platební účty osob, které uzavřely s žalobkyní smlouvu o vedení takových účtů. Žalovaný pak byl povinen částku zaplacenou žalobkyní uhradit v době splatnosti vyúčtování. Dále vzal soud za prokázané, že v rámci účastnické smlouvy byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva a žalovanému byl poskytnut na splátky chytrý televizor. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení splátek za poskytnutí tohoto zařízení, které žalovanému vyúčtovala v jednotlivých fakturách, jež však žalovaný neuhradil. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalo