5 C 131/2024-21 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 21. 11. 2023 k místně nepříslušnému , Anonymizováno, s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 28 910,66 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní dne 13. 11. 2013 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu na odběrné místo na adrese , adresa, , vedené pod č. , číslo, , a žalovaná se zavázala dodávanou elektřinu odebírat a hradit za ni řádně a včas žalobkyni cenu určenou ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období se splatností vyúčtování stanovenou ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Za odebranou elektřinu v období od 16. 8. 2022 do 2. 10. 2022 vystavila žalobkyně žalované dne 24. 1. 2018 fakturu s variabilním symbolem, Anonymizováno, č. , číslo, na částku 48 879,66 Kč splatnou dne 13 2. 2018. Na tuto fakturu provedla žalovaná částečné úhrady, a to dne 13. 3. 2018 ve výši 9 934 Kč, dne 24. 4. 2018 ve výši 9 935 Kč a dne 13. 8. 2018 ve výši 100 Kč. K úhradě tak zbývá částka 28 910,66 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2023.2. , Anonymizováno, vyslovil usnesením ze dne 19. 12. 2023, č. j. , Anonymizováno, svou místní nepříslušnost a podle § 105 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o postoupení této věci soudu příslušnému, jímž je zdejší soud.3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 13. 11. 2013 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a související služby do odběrného místa vedeném pod č. , číslo, , nacházejícím se na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny /viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plná moc v systému CEPR, obchodní podmínky na č. l. 8 – 9 spisu, ceník na č. l. 10 spisu/. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , číslo, znějící na částku 48 879,66 Kč za spotřebu elektřiny v období od 18. 1. 2017 do 19. 1. 2018 se splatností do 13. 2. 2018, přičemž žalovaná hradila pouze částečně platbami ve výši 9 934 Kč ze dne 13. 3. 2018, ve výši 9 935 Kč ze dne 24. 4. 2018 a ve výši 100 Kč ze dne 13. 8. 2018 /viz vyúčtování dodávky elektřiny a plán záloh a plateb v systému CEPR, žalobní tvrzení/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2023 /viz předžalobní upomínka vč. poštovního podacího archu v systému CEPR/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by uhradila na dlužné plnění více, než uváděla žalobkyně, nebo že by její dluh zanikl dříve či z jiného důvodu.6. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.8. Podle § 588 obč. zák. vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná však nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny ve výši 48 879,66 Kč, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala, když žalobkyni uhradila pouze částku ve výši 19 969 Kč. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka tak, jak je žalobkyně uplatnila (se zohledněním částečných plateb žalované).11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 609 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 157 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 910,66 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (např. sp. zn. 19 C 152/2024, 15 C 61/2024, 19 C 37/2024). Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.