7 C 92/2020-370 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhala zrušení ve výroku specifikovaného věcného břemene bez náhrady pro změnu poměrů mezi účastníky, bývalými druhy. Tvrdila, že žalobkyně je výlučným vlastníkem ve výroku specifikované nemovité věci, tedy rodinného domu č. p. 80 a přilehlého pozemku v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“), kterou nabyla na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , když o to byla požádána společností , právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, (dále jen „společnost Vltavín“), neboť žalovaný v té době neměl žádné finanční prostředky. Dále uvedla, že když dokončila prodej jejího bytu v , adresa, za cca , částka, , tak z toho uhradila zbytek dluhu vůči společnosti Vltavín (cca , částka, ), dále vrátila jejímu otci půjčených , částka, , a zbývající peníze prodeje bytu v Praze (cca , částka, ) byly použity k rekonstrukci předmětnou nemovitost. Dne , datum, (s účinky vkladu ke dni , datum, ) uzavřeli účastníci smlouvu o zřízení věcného břemene spočívající v právu žalovaného na doživotní bezplatné užívání předmětné nemovitosti, přičemž věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně a bez náhrady. Věcné břemeno bylo zřízeno v době, kdy účastníci spolu měli blízký vztah a žalobkyně byla silně pod vlivem žalovaného. Žalovaný je otcem dítěte žalobkyně. Zřízení věcného břemene si žalovaný vymínil jako podmínku sdílení společné domácnosti s žalobkyní a jejich společným synem, nar. v roce 2006, pročež žalobkyně v zájmu vytvoření rodinného prostředí pro výchovu syna na tento požadavek přistoupila. Žalobkyně zřídila věcné břemeno na základě toho, že procházela vážnými zdravotními problémy, karcinomem prsu, a měla v té době pětileté dítě. Žalovaný na žalobkyni dost tlačil, co s ním bude, když žalovaný na předmětné nemovitosti nemá žádný užívací titul. Účel věcného břemene však již není naplňován, neboť účastníci svůj partnerský vztah ukončili v září 2018, poté se vztahy mezi účastníky prudce zhoršily. Žalovaný se v předmětné nemovitosti zdržuje jen nahodile, samotná skutečnost, že se žalovaný např. zastavil na zahradě, neznamená, že by nemovitost užíval. Žalovaný má trvalé bydliště má na adrese větší nemovitosti – penzionu U červených vrat, , adresa, , kterou vlastní skrze svojí společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „společnost KOSORETLIF“). Od roku 2021 se žalovaný v nemovitosti nezdržuje, neboť žalobkyně v tomto roce odhlásila odběr vody a elektrické energie. V tomto roce se žalobkyně do nemovitosti již nedostala, neboť žalovaný vyměnil zámky. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím e-mailu vyzvala, aby jí nové klíče předal, na což vůbec nereagoval. Dále se klíčů nedomáhala, protože věděla, že by na ní žalovaný vymyslel nějaké další obvinění.2. V současné době slouží věcné břemeno žalovanému pouze k tomu, aby psychicky týral žalobkyni a nedovolil jí řádně užívat její nemovitost a čerpat odpočinek mimo její zaměstnání, neboť žalovaný má dle věcného břemene právo užívat celou nemovitost bez omezení, proto volně a zcela legálně vstupuje do předmětné nemovitosti i v nepřítomnosti žalobkyně, odváží z ní různé věci, žalobkyně nemá před žalovaným žádné soukromí. Chování žalovaného dokládají i jednotlivé incidenty, například když žalovaný žalobkyni napadl dne , datum, , dal žalobkyni facku, viklal nějakými páčkami v autě, žalobkyně zavírala okénko v autě, přivřela mu tam ruku, on řekl au, načež žalobkyně okénko povolila a poté ji žalovaný druhou rukou udeřil, dal jí facku. Na to žalobkyně odjela, přičemž žalovaný jí na chvíli zablokoval autem cestu, ona se bála případného pokračování v napadení, tak odjela. Poté žalovaný žalobkyni zavolal s tím, že pokud půjde na policii, tak že poteče krev. Následně žalobkyně chvíli čekala na fotbalovém hřišti, odkud je vidět na předmětný dům, žalovaný z domu odjel a ona se do něj vrátila. Zjistila, že z domu zmizel notebook, který kupovala pro svou společnost , Anonymizováno, , byl tedy její. Na notebooku měla přípravu do zaměstnání – písemky, čtvrtletní práce na další den, a hlavně účetnictví firem. Žalovaný po SMS tvrdil, že notebook nevrátí, nakonec jsme si dali schůzku, notebook jí vrátil. Žalovaný na ni také začal řvát, že je kráva, jako vždycky, že ji potopí. , jméno FO, někdy došlo též k napadení syna, které už časově blíže žalobkyně nedokáže zařadit. Dále došlo k verbálnímu napadení žalobkyně, kdy na ni žalovaný řval všechny ty sprosťárny, to začalo v roce 2017 a dělo se to i za přítomnosti syna, který se divil, proč žalovaného žalobkyně nevyhodí i s jeho věcmi, tak jak žalovaný vyhazoval její věci z penzionu v , adresa, . Žalobkyně se nakonec rozhodla, že se odstěhuje, když se jednou (asi někdy na jaře 2021) žalovaný svlékl a přilehl si k ní do společné manželské postele, za situace, když již poslední dva roky spolu měli jen konflikty. Žalobkyně se odstěhovala v průběhu letních prázdnin 2021.3. Žalobkyně má proto za to, že jsou splněny podmínky dle ustanovení § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pro zrušení věcného břemene pro trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby za přiměřenou náhradu, v daném případě však s ohledem na výše uvedené bez stanovení jakékoliv náhrady žalovanému, když jakoukoliv náhradu by s ohledem na svou aktuální finanční situaci (po skončení oddlužení žalobkyně) nemohla uhradit. V době podání žaloby žalovaný ani řádně nehradil výživné na jejich společného syna, použil též výlučné finanční prostředky žalobkyně ve výši , částka, ve svůj prospěch a tyto žalobkyni nevrátil, navrácení peněžních prostředků se však v tomto řízení nedomáhá.4. Žalovaný s nárokem nesouhlasil, tvrzení žalobkyně považuje za nepravdivá a účelová ve snaze získat majetek na úkor žalovaného v rozporu se všemi dohodami, které žalovaný s žalobkyní uzavřel. Ohledně nedostatku soukromí žalobkyně žalovaný uvádí, že otec žalobkyně vlastní v , adresa, byt o rozloze cca 100 m2, 3+1, který otec žalobkyně užívá sám, a tedy jej může užívat rovněž žalobkyně. Žalobkyně nicméně žalovanému nevadí, není pravdou, že by žalobkyně neměla soukromí nebo že by jí žalovaný obtěžoval. Ze společného vztahu vytěžila hlavně žalobkyně a v současné době chce připravit žalovaného bohužel i o to věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti, které mu už jenom zbylo z majetku, který mu přináležel nebo měl přináležet. Předmětné nemovitosti vlastnila od 70. let , jméno FO, , matka žalovaného, před tím je vlastnila babička žalovaného, žalovaný v domě od mala vyrůstal. Předmětná nemovitost byla zajištěny zajišťovacím převodem práva paní , jméno FO, ve prospěch žalovaného, kdy si žalovaný vzal půjčku na rekonstrukci domu v roce cca 2000 ve výši cca , částka, od společnosti , právnická osoba, ., na dobu 10 let, a tato byla zajištěna touto společností zajišťovacím převodem práva na katastru nemovitostí, přičemž po splacení půjčky měla být předmětná nemovitost převedena zpět žalovanému či jeho matce Věře , jméno FO, . Po skončení zajištění v roce 2003 byly předmětné nemovitosti prodány za částku , částka, zpět se souhlasem žalovaného jeho tehdejší partnerce, žalobkyni, dne , datum, , když žalobkyně s žalovaným od roku 2002 žila., právnická osoba, předčasnému splacení došlo proto, že když se žalobkyně v roce 2002 nastěhovala k žalovanému do předmětné nemovitosti, tak matka žalovaného , jméno FO, s tím nesouhlasila a chtěla dům prodat, neboť žalobkyni neměla ráda., proto začala intervenovat se společností Vltavín a různými realitními kancelářemi, že dojde k prodeji domu, a že z prodeje domu bude vyplacen dluh žalovaného vůči společnosti Vltavín, a žalovaného a žalobkyni matka žalovaného z domu vystěhuje. Proto se žalobkyně spolu s žalovaným domluvili, že vyplatí částku ve výši , částka, , kterou žalovaný dlužil. Předmětná nemovitost měla v roce 2003 odhadní cenu cca , částka, . Předmětná nemovitost byla v rámci kupní smlouvy napsána pouze na žalobkyni (kupujícím byla ve smlouvě uvedena pouze žalobkyně), protože žalovaný měl v té době v podnikání další problémy a nevěděl, jak to dopadne, tak aby prozatím byla předmětná nemovitost napsána zcela na žalobkyni s tím, že jakmile žalovaný urovná své poměry, převede se polovina na jeho osobu. Žalovaný s žalobkyní se rozhodovali, kde budou bydlet, uvažovali o možnosti bydlet v Praze na adrese , adresa, , kde měla žalobkyně byt, a posléze se rozhodli, že společně půjčku vyplatí a dům se prozatím přepíše na žalobkyni. Z prodeje bytu v , adresa, se půjčka u společnosti , právnická osoba, ., vyplatila, a k tomu přidal své finance ve výši , částka, i žalovaný. První splátka půjčky činila , částka, , peníze v hotovosti společnosti Vltavín odnesl žalovaný, právě k částce , částka, od žalobkyně přidal žalovaný svých , částka, . Žalovaný posléze v podnikání urovnal své poměry, dokončil rekonstrukci domu v požadované hodnotě , částka, v roce 2012 a požadoval po žalobkyni, aby na jeho osobu převedla polovinu předm