19 C 284/2025-45 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se obrátil dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na určení vlastnictví osobního vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „předmětné vozidlo“) s tím, že kupní smlouvou ze dne , datum, prodal předmětné vozidlo žalovanému. Žalovaný se ve smlouvě zavázal na svůj náklad zajistit nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel, což však žalovaný v zákonné lhůtě ani později neučinil. Jelikož byl žalobce nadále v registru vozidel veden jako vlastník předmětného vozidla, byl ze strany , právnická osoba, vyzván k úhradě příspěvků do garančního fondu za následné nepojištění vozidla, stejně tak byl správními orgány vyzván z pozice provozovatele předmětného vozidla k úhradě pokut za přestupky spáchané při provozu předmětného vozidla. Žalobce se proto domáhal u , právnická osoba, v , jméno FO, změny zápisu osoby vlastníka a provozovatele předmětného vozidla v evidenci držitelů motorových vozidel, řízení však pro nesoučinnost žalovaného bylo zastaveno. Žalobce tedy podal nynější určovací žalobu, kterou se domáhá určení, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný, eventuálně určení, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce tak učinil svým přípisem ze dne , datum, , žalovaný se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:5. Žalobce uzavřel dne , datum, s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Kupní cena předmětného vozidla byla stanovena na částku ve výši , částka, a byla uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy. Přechod vlastnického práva k předmětnému vozidlu byl sjednán k okamžiku zaplacení kupní ceny. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal na svůj náklad zajistit nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel a vzal na vědomí, že bezprostředně po uzavření smlouvy žalobce stávající pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla zruší /viz kupní smlouvu na č. l. 7 spisu/. Prodeji vozidla a sjednání dohody o změně v evidenci registru vozidel byl přítomen , jméno FO, /viz čestné prohlášení na č. l. 8/. Po prodeji vozidla byla žalobci doručena výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne , datum, , a to za období od , datum, do , datum, , kdy jako vlastník a provozovatel je dále veden žalobce /viz výzvu k úhradě ČKP na č. l. 10-11 spisu/. Dne , datum, byl žalobce jako provozovatel předmětného vozidla vyzván Magistrátem města , adresa, , odborem přestupkových agend, oddělením kamerového systému, č.j. MMUL/OPA/OKS/D8/, č. účtu, /TobP, k úhradě částky , částka, , a to za přestupek, který měl být spáchán při provozu předmětného vozidla dne , datum, . Dne , datum, byl žalobce jako provozovatel předmětného vozidla vyzván Městským úřadem , adresa, , Odborem správních agend a dopravy, oddělením úsekového měření rychlosti a vážení vozidel, č.j. S/2025/046300, k úhradě částky , částka, za přestupek, který měl být spáchán při provozu předmětného vozidla dne , datum, /viz výzvu Magistrátu města , adresa, na č. l. 12–13 spisu, výzvu MÚ , adresa, na č. l. 14-16 spisu/. Dne , datum, žalobce podal na , právnická osoba, v , jméno FO, žádost o zápis změny vlastníka a provozovatele předmětného vozidla, řízení však bylo usnesením ze dne , datum, , č.j. 238008/202-MURI/ORVŘ/00117, zastaveno, neboť žalovaný ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti, které brání pokračování v řízení /viz usnesení , jméno FO, o zastavení řízení na č. l. 16-17 spisu/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.8. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Dle ust. § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.10. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž základním východiskem např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle ustanovení § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do , datum, , či § 45 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od , datum, ). Byť i v těchto případech má žalobkyně zásadně možnost se případným negativním důsledkům vyhnout (jak blíže rozebral Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 114/20), bylo v rámci ustálené rozhodovací praxe soudů dovozeno, že prodávající, který již nedisponuje doklady nutnými k provedení přepisu v registru silničních vozidel ve smyslu ust. §§ 8 a 8a zákona č. 56/2001 Sb., má možnost podat u civilních soudů určovací žalobu ohledně vlastnictví předmětného vozidla (k tomu srov. např. již zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 114/20), a to buď formulovanou pozitivně (že je žalovaná vlastníkem předmětného vozidla, s výrokem závazným pro účastníky řízení, ale též pro všechny orgány dle ust. § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.), či negativně (že žalobkyně není nadále vlastníkem předmětného vozidla), anžto právě určovací rozsudek soudu je dostatečným podkladem pro vymazání údajů osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě proto dán je.11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.12. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla s ohledem na platně uzavřenou kupní smlouvu ze dne , datum, právě od tohoto dne. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť pouze na základě deklaratorního rozsudku bude moci následně docílit odstranění údajů o své osobě jakožto nesprávně vedeného vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Důsledkem je, že mu již nadále nebudou chodit případné výzvy k úhradě plnění za jednání, která nezpůsobil. Žalobce tak uplatnil svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož pak soud má vlastnické právo žalovaného za prokázané, nezabýval se již alternativním návrhem žalobce na učení, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla, jelikož samotný výrok o vlastnictví žalovaného je dostatečným.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, .