20 C 1/2026-27 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se obrátil dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že má za žalovaným soudem přiznanou pohledávku, neboť Okresní soud v , adresa, žalovanému platebním rozkazem ze dne , datum, , č. j. 12 , právnická osoba, /2008-10, uložil, aby žalobci uhradil pohledávku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Úrok z prodlení byl v tomto původním platebním rozkazu vypočten ke dni , datum, . Dne , datum, pak vydal Okresní soud v , adresa, platební rozkaz č. j. , spisová značka, , kterým přiznal žalobci úroky z prodlení z dlužné jistiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Žalobce dále poukázal na to, že exekuční řízení vedené vůči žalovanému za účelem vymožení původní pohledávky bylo zastaveno. Uvedl, že ke dni podání žaloby žalovaný svou povinnost nesplnil a žalobci ničeho neuhradil, čímž se dostal do dalšího prodlení s úhradou původní jistiny a původně přisouzené náhrady nákladů řízení v celkové výši , částka, . Žalobce se proto podanou žalobou domáhal úhrady úroků z prodlení dle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z jistiny včetně nákladů prvotního řízení, tedy úroků z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Podáním ze dne , datum, žalobce v návaznosti na výzvu soudu upřesnil, že se domáhá úhrady úroků z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. V návaznosti na to opravil výpočet výše úroků z prodlení a uvedl, že se domáhá úroků z prodlení z původní jistiny pohledávky (tedy z částky , částka, ) v celkové kapitalizované výši , částka, za období od , datum, do , datum, a rovněž úroků z prodlení z původně přiznané náhrady nákladů řízení (tedy z částky , částka, ) v celkové kapitalizované výši , částka, , a to za totožné období. Celkem tedy žalobce požadoval na úrocích uhradit , částka, . Dále se domáhal úhrady úroků z prodlení z původních dlužných částek do budoucna, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. V návaznosti na tuto úpravu vzal žalobce žalobu v části, v níž se domáhal zaplacení , částka, , zpět.2. Vzhledem k tomu, že žaloba byla částečně vzata zpět před prvním jednáním ve věci samé, soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, tak jak bylo soudu doručeno podáním ze dne , datum, , podle § 96 odst. 1, 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:7. Platebním rozkazem ze dne , datum, , č. j. 12 , právnická osoba, /2008-10, Okresní soud v , adresa, uložil, aby žalobci uhradil pohledávku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, a náhradu nákladů řízení ve výši , částka, /viz platební rozkaz na č. l. 22 spisu/. Na základě tohoto platebního rozkazu má žalobce za žalovaným vykonatelnou pohledávku v uvedené výši. Na vymožení pohledávky byla soudním exekutorem , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, , vedena exekuce pod sp. zn. , spisová značka, . Exekuce byla zastavena pro bezvýslednost, přičemž po dobu vedení exekuce nebylo na pohledávku vymoženo ničeho /viz usnesení Krajského soudu v Praze na č. l. 7-8 spisu/. Žalobce má tedy za žalovaným stále vykonatelnou pohledávku ve výši , částka, , na kterou nebylo ničeho uhrazeno.8. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.10. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je i nadále v prodlení s úhradou původní pohledávky ve výši , částka, , na kterou dosud ničeho neuhradil, přičemž se jedná o pohledávku, která byla žalobcem řádně uplatněna a byla mu přiznána již platebním rozkazem ze dne , datum, . Žalovaný byl tedy v prodlení s úhradou pohledávky v žalobcem uplatněném období od , datum, do , datum, v prodlení s úhradou dlužné částky a žalobci za toto období náleží zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení žalovaného tak, jak jej žalobce uplatnil. Žalobce se domáhal rovněž toho, aby mu byl úrok z původní dlužné částky připsán nejen v kapitalizované podobě za uvedené období, ale také jako úrok běžící. Z výše uvedeného vyplývá, že také v tomto rozsahu byl nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné částky , částka, důvodný, neboť žalovaný je doposud s úhradou této dlužné částky v prodlení. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.12. Žalobce se nicméně žalobou domáhal také úhrady kapitalizovaných a běžících úroků z prodlení z dlužné částky náhrady nákladů řízení ve výši , částka, . Jak bylo uvedeno výše, dle § 121 odst. 3 obč. zák. byly mj. příslušenstvím pohledávky náklady spojené s jejím uplatněním. Pojem „náklady spojené s uplatněním pohledávky“ je pojmem širším, než náhrada nákladů soudního řízení. Právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky nemusí být nezbytně spojeno se zahájením soudního řízení, naopak, zahrnuje všechny účelně vynaložené náklady, které by průměrně rozumově nadaná osoba vynaložila v souvislosti s uplatněním své pohledávky. Náklady řízení jsou podmnožinou nákladů spojených s uplatněním pohledávky, hmotněprávní povaha práva na náhradu nákladů řízení plyne z toho, že ve sporném řízení dochází ke vzniku určitých nákladů spojených s uplatněním pohledávky v důsledku chování dlužníka. Rozsah práva na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a je určen teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (srov. KOUKAL, Pavel. § 513 [Příslušenství pohledávky]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022, s. 1582, marg. č. , hodnota, .).13. Již v rozsudku velkého senátu obchodního