Okresní soud v Mělníku 6 C 109/2026-69 – Smlouva pracovní

Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou doplnila podáním ze dne , datum, (č. l. 61), v níž uplatnila na žalovaném dva nároky na zaplacení částky v celkové výši 55 572 Kč s příslušenstvím. Pro lepší přehlednost soud nároky seřadil chronologicky podle data uzavření smlouvy.2. Svůj první nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , poskytující spotřebitelské úvěry pod názvem , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný v den uzavření smlouvy od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost v celkové výši 15 000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit společně s úrokem ve výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatkem za možnost splácet dluh v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 27 888 Kč, která měla být hrazena ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku měl žalovaný uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne , datum, ve výši 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: neuhrazenou jistinu ve výši 6 640,62 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 206,01 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 150 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 890,23 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 157,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 721,90 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši 1 238,83 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 640,62 Kč od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši 6 846,63 Kč (dlužná jistina úvěru ve výši 6 640,62 Kč + úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 206,01 Kč) od , datum, do zaplacení.3. Druhý nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný v den uzavření smlouvy od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost v celkové výši 20 000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit společně s úrokem ve výši 1 014 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a poplatkem za možnost splácet dluh v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 37 184 Kč, která měla být hrazena ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátku měl žalovaný uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne , datum, ve výši 500 Kč. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení: neuhrazené jistiny ve výši 14 474,27 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 536,01 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 6 468 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 978,29 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 571,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, úroku vyčísleného od , datum, do , datum, z dlužné jistiny ve výši 1 222,43 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do , datum, ve výši 2 056,80 Kč, úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 14 474,27 Kč od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky ve výši 15 010,28 Kč (dlužná jistina úvěru 14 474,27 Kč + úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 536,01 Kč) od , datum, do zaplacení.4. Žalovaný se k věci vyjádřil e-mailovou zprávou ze dne , datum, (na č.l. 46). Uvedl, že žádá o možnost hradit dluh ve splátkách, aby se vyhnul dalšímu exekučnímu řízení. Současně navrhl, aby prozatím hradil dluh vůči žalobci ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, neboť jsou mu v současné době prováděny vysoké srážky ze mzdy a exekuční srážky jsou prováděny rovněž ze mzdy jeho manželky. Dále uvedl, že po úhradě dluhu vůči jinému věřiteli bude schopen výši splátek navýšit.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:6. Ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, : Právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč. Společně s jistinou se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 27 888 Kč. Podle smlouvy činil úrok 8 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činilo 272,44 %. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy dne , datum, potvrdil, že převzal v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, avšak maximálně 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou. V případě, že prodlení s úhradou bude trvat déle než 30 dnů měla právní předchůdkyně žalobkyně právo celý úvěr zesplatnit /viz smlouva o úvěru na č. l. 15, příloha č. , hodnota, - předpis splátek na č. l. 16, předpis úhrad splátek na č. l. 18 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán a jeho příjem činí 37 547 Kč, výdaje na bydlení a energie uvedl ve výši 6 000 Kč, jelikož bydlí u rodičů, náklady na dopravu, jídlo a jiné ve výši 8 510 Kč, srážky ze mzdy činily 4 559 Kč. Uvedl, že je ženatý a nemá vyživovací povinnost. Žalovaný doložil pracovní smlouvou, dle které byl žalovaný od , datum, zaměstnán na pozici mechanika ve společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, . Dále byly k žádosti přiloženy výplatní pásky žalovaného za období květen až červenec roku 2023, kdy v květnu měl žalovaný čistý příjem 37 350 Kč, v červnu pak čistý příjem žalovaného činil 37 350 Kč a v červenci měl žalovaný čistý příjem 37 942 Kč. Žalovanému byla z čistého příjmu strhávána exekuce ve výši zhruba 4 500 Kč měsíčně /viz žádost o úvěr na č. l. 49, výplatní pásky na č. l. 57-59, pracovní smlouva na č. l. 54–56/. Žalovaný celkově na dluh uhradil 15 844 Kč /viz předpis úhrad splátek na č. l. 18/.7. Ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, : Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Společně s jistinou se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši 1 014 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 37 184 Kč. Dle smlouvy činil úrok 8 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 %. Žalovaný se zavázal dluh splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy dne , datum, potvrdil, že převzal v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však 500 Kč za každou jednotlivou splátku /viz žádost o úvěr č. l. 63, smlouva o úvěru na č. l. 19/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnán a jeho příjem činí 37 547 Kč, výdaje na bydlení a energie uvedl ve výši 6 000 Kč, jelikož bydlí u rodičů, náklady na dopravu, jídlo a jiné ve výši 8 510 Kč, srážky ze mzdy činily 4 559 Kč. Uvedl, že je ženatý a nemá vyživovací povinnost. Žalovaný doložil pracovní smlouvou, dle které byl od , datum, zaměstnán na pozici mechanika ve společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, . Dále byly k žádosti přiloženy výplatní pásky žalovaného za období říjen až prosinec roku 2023, kdy v říjnu měl žalovaný čistý příjem 30 010 Kč, v listopadu pak čistý příjem žalovaného činil 32 069 Kč a v prosinci měl žalovaný čistý příjem 30 900 Kč. Žalovanému byla z čistého příjmu strhávána exekuce ve výši zhruba 4 500 Kč měsíčně /viz žádost o úvěr na č. l. 63, výplatní pásky na č. l. 52-53, pracovní smlouva na č. l. 54–56/. Žalovaný celkově na dluh uhradil 11 156 Kč /předpis úhrad splátek na č. l. 24/.8. Zjištěné skutečnosti rozhodné pro obě smlouvy: Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným uvedené v seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 21-23 a příloha č. , hodnota, na č. l. 25, 29, 32, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č.l. 17/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, /viz oznámení na č. l. 26 a 28/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhů vyplývajících z výše uvedených smluv dopisem ze dne , datum, , který byl odeslán právním zástupcem žalobkyně téhož dne /viz výzva k plnění na č. l. 30-31, 33-34 a podací lístek na č. l. 35/. Dne , datum, byla nařízena exekuce na majetek žalovaného pro dluh ve výši 114 000 Kč s příslušenstvím (informace ze soudního systému).9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 1. 2024 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta první téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2024 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením obou smluv o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze spisu sice vyplývá, že měla k dispozici pracovní smlouvu žalovaného a jeho výplatní pásky, z nichž bylo patrné, že žalovaný dosahoval pravidelného příjmu. Rovněž nelze bez dalšího uzavřít, že žalovaným deklarované běžné výdaje byly zjevně nereálné či nepřiměřeně nízké. Současně však z předložených podkladů jednoznačně vyplývá, že žalovanému byly již v době uzavření obou úvěrových smluv prováděny exekuční srážky ze mzdy ve výši přibližně 4 500 Kč měsíčně. Tato skutečnost musela být právní předchůdkyni žalobkyně známa, neboť vyplývala přímo z jí předložených výplatních pásek. Existence probíhajících exekucí přitom představuje významnou okolnost svědčící o předchozích či stávajících dluhových problémech spotřebitele a vyvolává potřebu podrobnějšího zkoumání jeho celkové zadluženosti a schopnosti dostát dalším finančním závazkům. Smyslem povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zabránit nezodpovědnému úvěrování a předejít situacím, kdy je spotřebitel v důsledku přijímání dalších úvěrů vtahován do dluhové spirály. Jestliže měl poskytovatel k dispozici informace o probíhajících exekučních srážkách, nepostačovalo vycházet pouze z výše příjmů a spotřebitelem tvrzených výdajů. Bylo na místě zjistit rovněž rozsah a povahu závazků, které vedly k vedení exekuce, případně ověřit existenci dalších dluhů žalovaného prostřednictvím dostupných databází či jiných relevantních zdrojů. Žalobkyně však ani přes poučení soudu netvrdila a neprokázala, jakým způsobem byly další závazky žalovaného před uzavřením úvěrových smluv zjišťovány a vyhodnocovány. Ze spisového materiálu nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně disponovala konkrétními informacemi o celkovém zadlužení žalovaného nebo že by jakkoliv prověřovala jeho další dluhové zatížení nad rámec údajů uvedených v žádosti o úvěr a předložených výplatních pásek. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a nelze mít za prokázané, že v době uzavření smluv neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěry řádně splácet. Proto soud posoudil obě smlouvy jako neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.19. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný je v důsledku neplatnosti úvěrových smluv povinen vrátit pouze částky, které na jejich základě fakticky obdržel. U smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalovaný obdržel částku 15 000 Kč, přičemž na splátkách uhradil celkem 15 844 Kč. Jelikož již vrátil více, než kolik činila poskytnutá jistina, splnil svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v plném rozsahu. Jelikož již vrátil více, než kolik činila poskytnutá jistina, splnil svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že v důsledku neplatnosti smlouvy žalobkyni nevznikl nárok na sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiná plnění odvozená od neplatné smlouvy, soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.20. U smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalovaný obdržel jistinu ve výši 20 000 Kč a na její úhradu zaplatil celkem 11 156 Kč. Zbývá proto vrátit pouze neuhrazenou část poskytnuté jistiny ve výši 8 844 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí. Byť je smlouva o úvěru jako celek neplatná, byl žalovaný při předání peněz písemně vyzván a byl si zároveň dobře vědom, že má dlužnou částku vrátit nejpozději do , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do uvedeného data, ocitl se s placením dluhu od , datum, v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12 % ročně z dlužné částky. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala plnění převyšujícího dosud nevrácenou jistinu, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť v důsledku neplatnosti smlouvy žalobkyni nevznikl nárok na sjednané úroky, poplatky ani další smluvní nároky.21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný požádal, aby mu bylo umožněno hradit přisouzenou pohledávku ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně. Uvedl, že jsou mu prováděny vysoké srážky ze mzdy. Toto tvrzení nijak nedoložil, nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že dne , datum, byla na majetek žalovaného nařízena exekuce pro pohledávku ve výši 114 000 Kč s příslušenstvím. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyni byla přiznána toliko dosud neuhrazená část poskytnuté jistiny ve výši 8 844 Kč. Při zohlednění výše přiznaného plnění, zjištěných majetkových poměrů žalovaného a jeho žádosti o splátky považoval soud za přiměřené umožnit žalovanému úhradu dluhu v měsíčních splátkách ve výši nejméně 1 000 Kč, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Takto stanovená výše splátek podle názoru soudu na jedné straně umožňuje žalovanému splnit uloženou povinnost, aniž by byla nepřiměřeně zatížena jeho majetková situace, a na straně druhé zajišťuje uspokojení pohledávky žalobkyně v přiměřené době. Soud zdůrazňuje, že se jedná o nejnižší částku, kterou je žalovaný povinen měsíčně hradit. Nic mu nebrání v tom, aby dluh splácel ve vyšších částkách a přisouzenou pohledávku tak uhradil dříve. Soud nespojil povolení splátek se ztrátou jejich výhody. Přihlédl přitom k tomu, že se jedná o závazek ze spotřebitelského úvěru a že podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Stanovené splátky představují minimální měsíční plnění odpovídající současným poměrům žalovaného. Nelze však vyloučit, že se jeho osobní, majetkové či příjmové poměry v budoucnu změní, a to jak k lepšímu, tak k horšímu. Zatímco v případě zlepšení poměrů může žalovaný dluh hradit i ve vyšších částkách, v případě jejich zhoršení počítá zákon o spotřebitelském úvěru s možností změny doby plnění postupem podle § 87 odst. 3, podle něhož může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit. Spojení splátek se ztrátou jejich výhody by naopak vedlo k tomu, že by samotná změna poměrů žalovaného mohla bez dalšího způsobit splatnost celé dosud neuhrazené jistiny, a fakticky tak obcházela mechanismus předvídaný v § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto soud neshledal důvod spojit povolení splátek se ztrátou jejich výhody.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení.