8 C 279/2025-69 — Okresní soud v Mělníku

1. Manžel se návrhem, podaným u soudu dne , datum, , domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne , datum, . Uvedl, že se z manželství narodily dvě již zletilé děti. Manželství považoval za relativně spokojené do roku 2011, ale následně se mezi manžely začaly projevovat neshody, které podle něho pramenily zejména z důvodu změny chování manželky. Manželka se o manžela přestala zajímat a preferovala své zájmy nad zájmy rodiny. Často nebyla doma a nestarala se o rodinu. Manžel postupně zjistil, že manželka začala ve zvýšené míře požívat alkoholické nápoje, což také vedlo ke změně jejího chování. Zejména v tom manžel spatřuje příčiny rozvratu manželství na straně manželky. To vše vedlo k odcizení manželů, k němuž začalo docházet v roce 2011. Postupem času došlo k úplnému ochlazení vztahů mezi manžely a v dlouhodobém vzájemném odcizení lze shledat příčiny rozvratu manželství. On a manželka spolu nežijí jako manželé více než deset let a oba si žijí svým vlastním životem. V roce 2023 si manžel našel přítelkyni. Navázání tohoto vztahu však není příčinou rozvratu manželství a mimomanželský poměr je až důsledkem jeho rozvratu. Manžel již v manželství nechtěl setrvávat. Manželství považoval za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené bez možnosti jeho obnovení.2. Manželka se k podanému návrhu na rozvod manželství nejprve vyjádřila tak, že s rozvodem manželství souhlasí. Uvedla, že manželství není po delší dobu spokojené, avšak především proto, že po tom, co si manžel našel milenku, začal na manželku vyvíjet víceméně nátlak směřující k tomu, aby opustila nemovitost v jeho vlastnictví. To pak bez jakéhokoliv vypořádání hodnoty dostavby nemovitosti, provedené z hrubé stavby za manželství. V rámci toho jí manžel v minulosti opakovaně napadl, záznam by o tom měl být k dispozici u MOP , adresa, . Součástí jednání manžela je ustavičné snižování důstojnosti manželky před jejich dětmi, a to zesměšňováním poněkud odlišných projevů v důsledku manželkou prodělaných porodních komplikací (dětské obrny). Ačkoliv tímto manželka trpěla již v okamžiku sňatku, využívá toto manžel ke zvýšení tlaku na manželku pro její odchod z domu. Manžel nepřispívá manželce na náklady, které ona ze své mzdy vynakládá na obživu celé rodiny. Rodině vaří a vykonává pro ni potřebné domácí práce. Konstatovala, že manželství je rozvráceno, ale důvod spatřovala v chování manžela, a to v pokusech donutit manželku opustit obydlí a v navázání paralelního vztahu. Manželka dále uvedla, že je zaměstnána jako dělnice ve zdravotnictví s hrubým měsíčním příjmem ve výši , částka, . S ohledem na svou situaci a v důsledku péče o nezletilé děti a celou rodinu si tak nebyla schopna najít zaměstnání s vyšším příjmem, z čehož dovozovala naplnění podmínek dle § 760 odst. 1 občanského zákoníku a zřejmě i dle § 762 odst. 1 občanského zákoníku. Současně tedy uplatnila nárok na přiznání výživného rozvedené manželky.3. V rámci dalšího podání (ze dne , datum, ) manželka uvedla, že zde jsou okolnosti pro nerozvedení manželství, a to ve smyslu § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Primárním zdrojem rozkolu v rodině bylo napadení manželky manželem v roce 2016. Po celou dobu, a to od napadení do okamžiku, kdy si manžel , datum, našel přítelkyni, se manželka řádně starala o chod domácnosti bez ohledu na chování manžela k její osobě. Obstarávala praní, žehlení i vaření, s nímž přestala až tehdy, když zjistila, že má manžel milenku. Na rozvratu manželství se převážně nepodílela a už vůbec ne tím, že by nadměrně požívala alkohol. Za příčinu rozvratu manželství považovala nezájem manžela na společném soužití, jehož motivem bylo otěhotnění manželky, spojené s pohrdavým přístupem manžela k manželce v reakci na její zdravotní stav a omezené výdělkové možnosti. Tento přístup eskaloval právě fyzickým napadením v roce 2016 a následně navázáním mimomanželského vztahu v době, kdy manželská krize byla dle manželky ještě řešitelná. K ukončení veškerého soužití i v podobě obstarávání záležitostí druhého došlo až po zjištění, že žalobce založil nový vztah. Není tak naplněna podmínka tří let, pro níž by nebylo třeba dané okolnosti zkoumat. S ohledem na to, že řízení bylo zahájeno ještě před účinností novelizace zákonem č. 286/2025 Sb., poukazovala manželka na to, že je třeba řízení dokončit podle právní úpravy, která byla platná ke dni zahájení řízení. Proto je potřeba zkoumat příčiny rozvratu manželství, což je podstatné i pro případné přiznání výživného rozvedené manželky dle § 760 občanského zákoníku. Je totiž zřejmé, že výdělkové možnosti a podmínky uplatnění na trhu práce jsou na straně manželky snížené a životní úroveň účastníků nebude po rozvodu ani přiměřená. Existenci okolností pro odepření rozvodu manželství nelze pominout jen z důvodu, že manželka v reakci na postoj manžela prohlásila, že na pokračování manželství netrvá. K hodnocení jejího vyjádření je potřeba přihlédnout k tomu, že nejde o účastníka v běžné podobě, ale jde o osobu, jejíž projevy odpovídají míře jejího vzdělání a vyjadřovacím schopnostem. Není tedy zásadní nakolik manželka považuje manželství za rozvrácené. Za příčinu rozvratu, který nemusí být trvalý, manželka tedy považovuje dlouhodobý nezájem manžela na manželském soužití, snižování důstojnosti manželky, narušení její fyzické integrity a manželovo navázání mimomanželského vztahu. Na těchto příčinách rozvratu se manželka nemohla podílet. Závažná újma, která by manželce byla rozvodem způsobena, spočívá v tom, že se v důsledku péče o domácnost, péče o nezletilé a výkonu dvou zaměstnání nebyla schopna věnovat případnému doplnění či rozšíření vzdělání. Z tohoto důvodu si není schopna zajistit vlastní existenci a bydlení. V případě opuštění domácnosti by byla nucena požádat matku, aby jí umožnila u sebe bydlet. Mimořádnou okolnost pro nerozvedení manželství lze pak spatřovat v tom, že si manželka v důsledku svého zdravotního stavu, kdy má omezené výdělečné možnosti, nebude schopna obstarat vlastní budoucnost. To souvisí i s tím, že manžel odmítl možnost se s manželkou slušně vypořádat. Manžel věděl nebo musel od počátku manželství vědět, že na něm bude manželka alespoň do určité míry závislá.4. Nárok manželky na výživné rozvedené manželky byl soudem vyloučen k samostatnému řízení a toto řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení o rozvod manželství.5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, /viz oddací list na č. l. 3 spisu/. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, a to dcera a syn. Obě děti jsou již zletilé, syn nabyl zletilosti dne , datum, /viz rodný list na č. l. 4, rodný list na č. l. 5, potvrzení o lustraci v ISZR manžela na č. l. 6, potvrzení o lustraci v ISZR manželky na č. l. 7 spisu/. Manželka byla s ohledem na její rozumové schopnosti, které byly sníženy do horního pásma lehké mentální retardace, zařazena do zvláštní školy. Byl u ní shledán také opožděný řečový vývoj /viz zpráva ze dne , datum, na č. l. 23, zpráva ze dne , datum, na č. l. 23, rozhodnutí na č. l. 27 spisu/. Při narození nebyly u manželky zjištěny žádné vývojové vady. Do 1. roku vývoje věku byl vývoj manželky normální a následně došlo k opožďování jejího psychomotorického vývoje. Byla u ní diagnostikována dětská obrna - psychomotorická retardace. Dále u ní bylo diagnostikováno snížení sluchové schopnosti o 3,1 % a lehká dalekozrakost. Po ukončení zvláštní školy byla přijala ke studiu na odborném učilišti do tříletého učebního oboru kuchařka /viz propouštěcí zpráva na č. l. 25, závěrečné hodnocení na č. l. 24, rozhodnutí o přijetí na č. l. 26 spisu/. Dne , datum, byla manželka ve večerních hodinách napadena ze strany manžela. Na policii uvedla, že k tomuto mělo dojít po návratu z grilování, kde byla s dětmi. Dále uvedla, že jí manžel měl dát facku, měl jí také strčit na postel a několikrát uhodit do horní části těla. Dle sdělení manželky jí před tím manžel nikdy neuhodil, ale když byl jejich dceři jeden rok, tak jí měl manžel po rozepři chytit rukama pod krkem a asi před deseti lety jí měl strčit tak, až upadla na skříň. Při vyšetření u lékařky dne , datum, manželka uvedla, že byla včerejšího dne napadena manželem, který jí dal facku a strčil jí na postel /viz úřední záznam na č. l. 40 - 41, lékařská zpráva na č. l. 42 spisu/. Dne , datum, zaslal manžel bratrovi manželky dvě fotografie zachycující prádlo ve vaně, na zemi a na žehlícím prkně. Dále mezi nimi bylo komunikováno o soužití účastníků /viz komunikace na č. l. 47 - 56 spisu/. Od , datum, byla manželka zaměstnána na pozici dělnice ve zdravotnictví, a to se stanovenou základní mzdou ve výši , částka, a s osobním příplatkem ve výši , částka, /viz pracovní smlouva na č. l. 15, mzdový výměr na č. l. 16 spisu/6. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že do manželství vstupoval v době, kdy čekali dceru , jméno FO, . Problémy v domácnosti začaly v roce 2011. S rozvodem manžel vydržel do osmnáctin obou dětí. Situaci řešil i