10 C 102/2019-43 — Okresní soud v Mostě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 509,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29 509,23 Kč od [datum] do zaplacení a částku 100 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.); zamítl žalobu v části požadující smluvní pokutu ve výši 11 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 200 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.) a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 357 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec] (výrok III.). 2. Okresní soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky 40 809,23 Kč (s konkretizovanými úroky z prodlení). Nároky dovozovala ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastnicemi na dobu určitou ([anonymizována dvě slova]) dne [datum]. Požadovala částku z vyúčtování ceny odebraného plynu a souvisejících služeb za období od [datum] do [datum] (po odečtení zaplacených záloh), dále smluvní pokutu ve výši 11 200 Kč za porušení povinnosti odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě (400 Kč měsíčně od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]), smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávky plynu a smluvní pokutu 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury (vyúčtování za odebraný plyn). Okresní soud shledal žalobu důvodnou, kromě požadavku na zaplacení smluvní pokuty 11 200 Kč (s úrokem z prodlení), neboť ujednání o smluvní pokutě, z níž žalobkyně svůj nárok dovozuje, považoval za nesrozumitelné a nejasné, narušující rovné postavení účastníků v neprospěch žalované jako spotřebitele. Proto k němu nepřihlížel. Smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc (i jeho část) následující po dni ukončení dodávky do konce původně dohodnuté doby trvání smlouvy, měla primárně plnit funkci preventivní – měla působit na žalovanou, aby setrvala po stanovenou dobu ve smluvním vztahu a po porušení povinnosti byla aktivována její funkce kompenzační a sankční. Cílem takto sjednané smluvní pokuty tedy bylo nejprve odstrašovat od budoucího porušení závazku a pro případ nedostatečného odrazení umožnit, aby žalobkyně získala plnění od žalované bez jakéhokoliv protiplnění a z porušení závazku profitovat. Požadavkem na smluvní pokutu žalobkyně nepoctivě přenáší obchodní riziko na spotřebitele, aniž by to bylo spotřebiteli kompenzováno významnější výhodou. Toto ujednání o smluvní pokutě způsobuje nerovnováhu práv a povinností stran. Pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem žádná smluvní pokuta sjednána nebyla. Smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně je také v porovnání s předpokládanou cenou (pokud měla být přibližně reprezentována výší stanovené zálohy 700 Kč měsíčně) nepřiměřeně vysoká. O nákladech řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Právo na náhradu nákladů řízení (jejich poměrnou část 44 %) přiznal převážně úspěšné žalobkyni. 3. Proti tomuto rozsudku, pouze proti zamítavému výroku II. a závislému nákladovému výroku III., podala žalobkyně obsáhlé odvolání. Zejména uvedla, že smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] byla mezi stranami sjednána na dobu určitou [anonymizována dvě slova] Smluvní strany sjednaly (mimo jiné) pro případ, kdy obchodník od takové smlouvy oprávněně odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany zákazníka, smluvní poplatek zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc (i jeho část) následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalobkyně dne [datum] v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku plynu z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovanou. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a tím nastaly předpoklady pro uplatnění smluvní pokuty. Okresní soud zcela pominul smysl a účel sjednané smluvní pokuty, která vyjma funkce sankční plní i funkci kompenzační. Žalobkyně si s žalovanou ujednala smluvní pokutu přímo v textu samotné smlouvy, a to na její první straně, nikoliv jen v obchodních podmínkách. Velikost písma se neliší od popisků na druhé straně smlouvy a celý text je rovnoměrně rozložen. Nárok na smluvní pokutu žalobkyni vznikl již okamžikem, kdy žalovaná opakovaně nesplnila své platební povinnosti (ani po upozornění), čímž došlo ze strany žalované k neoprávněnému odběru plynu a ke škodě. Požadovaná smluvní pokuta také není nepřiměřeně vysoká. Žalobkyně jako obchodník s plynem je povinna zajistit dostatečnou kapacitu pro všechny své zákazníky, což znamená s dostatečným předstihem nakoupit plyn a zajistit distribuční kapacitu. Proto je pro žalobkyni výhodné uzavírat smlouvy na dobu určitou, což také zohledňuje výhodnějšími cenami plynu. Nedodržení takové smlouvy je pro žalobkyni naopak poškozující. Žalobkyně považuje smluvní ujednání mezi účastníky za platné a vyvážené, výši smluvní pokuty za přiměřenou – odpovídající rozsahu, v němž žalovaná nesplnila své povinnosti z uzavřené smlouvy. S poukazem na rozhodovací praxi soudů v obdobných případech žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku změnil a žalobě vyhověl i ve zbývajícím rozsahu. 4. Žalovaná se k napadenému rozsudku ani k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 5. Krajský soud jako soud odvolací přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném zamítavém výroku II., jakož i ve výroku III. o nákladech řízení, přezkoumal i řízení jemu předcházející a odvolání žalobkyně shledal důvodným. Ve vyhovujícím výroku I., odvoláním nenapadeném a na ostatních výrocích nezávislém, zůstal napadený rozsudek nedotčen. 6. V daném případě okresní soud zjistil správně, a pro rozhodnutí věci v dostatečném rozsahu, skutkový stav. Pokud jde o jednotlivé důkazy, z nichž okresní soud učinil jednotlivá zjištění, lze na ně odkázat. Závěry soudu prvního stupně o skutkovém stavu ostatně nebyly žádnou ze stran sporu zpochybněny. Podstatné pak je, že smluvní strany uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Tato smlouva je dle hodnocení odvolacího soudu určitá a srozumitelná, ujednání o smluvní pokutě není v textu smlouvy nikterak skrýváno, smlouva netrpí nelogičností či nepřehledností textu. Motivace žalobkyně k tomu, aby smlouva byla koncipována tak, aby některá ujednání skryla nebo odběratele zmátla, nebyla v řízení tvrzena a nelze spekulativně dovozovat tento záměr žalobkyně. Smluvní strany ve smlouvě v souladu s § 2048 občanského zákoníku ujednaly pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu i způsob, jak se smluvní pokuta určí. Tuto smluvní pokutu může věřitel požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda. Ani odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty (viz § 2005 odst. 2 o. z.) O přípustnosti ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnost, kterou je odstoupení od smlouvy věřitele pro porušení povinnosti dlužníkem, rozhodl Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 7. V projednávané věci bylo důvodem k odstoupení žalobkyně od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu opakované porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou plynu žalovanou. Porušením smlouvy ze strany žalované (odběratele) vznikl žalobkyni nárok na odstoupení od smlouvy i na smluvní pokutu. Jde-li o obsah samotného ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý měsíc pro případ, kdy dojde k předčasnému ukončení smlouvy pro opakované porušení povinností souvisejících s dodávkou ze strany zákazníka, nenaplňuje kritéria stanovená v § 1813 občanského zákoníku, neboť v jeho důsledku ve smluvním vztahu účastníků nenastává významná nerovnováha. Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jejichž smyslem je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazků. Účelem je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Ta má zároveň sankční charakter, neboť při porušení smluvní povinnosti stíhá dlužníka nepříznivým následkem v podobě vzniku povinnosti k úhradě další peněžité částky. Je třeba, aby smluvní pokuta zahrnovala škody, které lze rozumně v konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí tak mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou, výši. Přiměřenost smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba vzít rovněž výši smluvního poplatku, který žalobkyni alespoň částečně nahrazuje škodu, kterou jí nedodržením smluvních podmínek žalovaná způsobila tím, že žalobkyně jako obchodník s plynem je povinna zajistit dostatečnou kapacitu pro všechny své zákazníky s dostatečným předstihem, což představuje nakoupení plynu pro všechny své zákazníky. V daném případě smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně za období, kd