10 C 189/2019-23 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 11 000 EUR anebo částky 278 190 Kč s příslušným úrokem z prodlení s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel dne [datum] ústní dohodu o půjčce finančních prostředků ve výši 11 000 EUR, které mu poskytl za účelem zaplacení textilního zboží, které měl žalovaný dále prodávat. Vedle vrácení půjčky mu měl žalovaný místo úroků předávat určitou provizi z prodejních cen. Půjčka měla být splacena nejpozději do [datum]. Za účelem zajištění půjčky podepsal žalovaný dne [datum]„ Uznání dluhu“ a k podepření řádného splnění podepsal vlastnoruční směnku na částku 11 000 EUR se splatností [datum]. Žalovaný, ač byl opakovaně k zaplacení vyzván, svou povinnost nesplnil a peníze mu nevrátil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a stanovisko soudu nesdělil. 3. Ve věci byla nařízena dvě ústní jednání. K prvnímu jednání, které se mělo konat dne [datum], se žalovaný nedostavil, dne [datum] se omluvil a požádal o odročení. Předložil soudu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Soud první žádosti vyhověl a odročil jednání na [datum], tedy o šest týdnů později. Žalovaný se v den druhého jednání dostavil do infocentra soudu, kde předložil lékařské potvrzení datované dnem [datum] a znovu požádal o odročení. Z lékařského potvrzení vyplynulo, že se žalovaný stejného dne dostavil k lékaři, který konstatoval, že má hnisavou rýmu, zvýšenou teplotu a bolesti hlavy. Byla mu provedena punkce dutin a doporučen klidový režim. Soud nevyhověl opakované žádosti o odročení, neboť ji nepovažoval za důvodnou. Zdravotní stav žalovaného popsaný v lékařské zprávě ze dne [datum] nebyl, dle názoru soudu, natolik vážný, aby žalovanému znemožnil účast na cirka hodinovém jednání soudu, které mohl absolvovat vsedě, ve vytopené jednací síni. Žalovaný byl schopen ve stejném dni navštívit lékaře, který ordinuje v jiném městě než je místo bydliště žalovaného a s omluvou se osobně dostavit k soudu (žalovaný se dostavil osobně tři hodiny před nařízeným jednáním). Z vlastní zkušenosti je soudu známo, že zdravotní stav, v němž se žalovaný nacházel dne [datum], není obvykle ani důvodem pro čerpání pracovní neschopnosti, a většina zaměstnaných lidí v produktivním věku kvůli rýmě, i když provázené punkcemi dutin, pokračuje v pracovní činnosti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Z listiny označené jako„ Uznání dluhu“ bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] s odkazem na § 558 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. obč. zák. uznal, že žalobci dluží 11 000 EUR z titulu ústní dohody o půjčce, že součástí dohody je vlastní směnka ze dne [datum]. Na stejné listině žalovaný prohlásil, že dluh žalobci zaplatí nejpozději do [datum]. Ze směnky podepsané žalovaným dne [datum] vyplývá, že prohlásil, že do [datum] žalobci zaplatí 11 000 EUR. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení, poskytl mu náhradní lhůtu do konce [anonymizováno] [rok]. 5. Ze shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že dne [datum] účastníci uzavřeli ústní smlouvu o půjčce, na základě které předal žalobce žalovanému 11 000 EUR, které se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Existenci smlouvy dokládá i„ Uznání dluhu“, jímž žalovaný prohlásil, že ke dni [datum] dluží žalobci 11 000 EUR z titulu ústní dohody o půjčce, a že svůj dluh uhradí nejpozději do [datum] a směnka obsahující stejné údaje. 6. Vzhledem k tomu, že posuzovaný závazkový vztah vznikl za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je třeba při právním posouzení vycházet z úpravy účinné do 31. 12. 2013, a to s ohledem na znění § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. z.) platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 558 o. z. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. 9. Bylo prokázáno, že žalobce splnil povinnost z ústně uzavřené smlouvy o půjčce, když žalovanému předal částku 11 000 EUR, žalovaný však nedostál své povinnosti peníze žalobci do [datum] vrátit. Žaloba je tudíž důvodná a soud jí vyhověl. 10. Žaloba je důvodná i v části, v níž žalobce požadoval přiznat úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením od [datum]. Nárok žalobce jako věřitele požadovat úrok z prodlení vyplývá z 517 odst. 1, 2 o. z., jeho výše je v souladu s nař. vlády 142/1994 Sb. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tvořených soudním poplatkem zaplaceným ve výši 14 245 Kč a cestovními výdaji ve výši 3 784 Kč. Žalobci byly jako účelné náklady přiznány výdaje spojené s dvěma cestami žalobce z [anonymizováno], kde je jeho bydliště, do [obec] a zpět, se zohledněním vzdálenosti [anonymizováno] – [obec a číslo] km. Žalobce ujel při dvou cestách vozidlem [anonymizována dvě slova] 2 x 700 km, celkem tedy 1 400 km. Při zohlednění průměrné spotřeby 8,5 litru nafty na 100 km a ceně nafty 31,80 Kč činí cestovní výdaje celkem 3 784 Kč.