15 C 184/2020-28 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky peněz s odůvodněním, že se žalovaným smlouvu uzavřela dne [datum] [název práv. osoby], sídlem [adresa], která je právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za její poskytnutí v částce 490 Kč vrátit zpět, a to do [datum]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [název práv. osoby], [IČO], sídlem [adresa], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem. 2.) Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu 3.) Z oznámení o postoupení ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na [anonymizována dvě slova] [název práv. osoby], a následně na žalobkyni. 4.) Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva je nepodepsaná, v případě žalovaného jsou pouze uvedeny údaje o rodném čísle, adrese trvalého pobytu, čísle občanského průkazu, korespondenční adrese, telefonu a emailu, bankovním účtu. 5.) Z potvrzení o platbě [název práv. osoby] soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu vedeného na majitele [název práv. osoby] odeslána částka 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že účet [číslo] je účtem žalovaného. 6.) Žalobkyně však v řízení neprokázala uzavření smlouvy o úvěru ze dne [číslo] ani její obsah Rovněž z předložených listin nijak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. V zájmu žalobkyně je, aby skutečnost, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a na základě ní poskytla žalovanému úvěr v částce 2 000 Kč a zároveň, že při poskytnutí zápůjčky ověřila úvěruschopnost žalovaného. Protože se v řízení žalobkyni tyto skutečnosti nepodařilo prokázat, nastupuje institut důkazního břemene. Smyslem tohoto procesního institutu je umožnit soudu vydat rozhodnutí rovněž v těch případech, kdy určitá skutečnost ve sporu rozhodná nebyla dokázána, tedy v případě, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. V tomto případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho z účastníků, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. Soudu tedy nezbylo než rozhodnout v neprospěch žalobkyně, která ačkoliv tvrdila, že s žalovaným právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o úvěru a na základě ní poskytla žalovanému úvěr v částce 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného, když tvrzené skutečnosti neprokázala. 7.) Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě v žalobě požadovaného nároku do tří dnů (tato skutečnost je prokázána Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). Uvedená listina však prokazuje pouze odeslání této výzvy žalovanému nikoli její doručení. V tomto případě je prokázáno doručení výzvy k plnění až doručením žaloby žalovanému dne [datum]. 8.) Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní. 9.) Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 10.) Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Žalobkyně neprokázala platné uzavření smlouvy o úvěru. 11.) Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a násl. o.z. o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal částku 2 000 Kč, aniž by byla platně uzavřena smlouva o úvěru, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatila na úkor žalobkyně. 12.) Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V tomto případě byl žalovaný vyzván žalobou, která byla žalovanému doručena dne [datum]. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost porušil, dostal se s placením svého dluhu do prodlení (§ 1968 o.z.). Důsledně shora uvedenému soud žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II., III. zamítl. 13.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 902,93 Kč, přičemž tato částka představuje 60,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,32 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 490 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.