22 C 187/2020-21 — Okresní soud v Mostě

Žalobkyně se domáhala zaplacení předmětné částky peněz s odůvodněním, že žalovaná cestovala dne [datum] na lince [číslo] hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně bez platné jízdenky. Z listinných důkazů soud zjistil, že se žalovaná dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince [číslo] hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně neprokázala platným jízdním dokladem při kontrole pověřeným pracovníkem. Dále soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena [právnická osoba] [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která ji následně postoupila [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která ji posléze dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek postoupila žalobkyni. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.), § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách. V souladu s tímto právním posouzením soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jízdné ve výši 23 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. Změnu v subjektech předmětného závazku v podobě postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni soud posoudil jako postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně má právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a jeho výše se stanoví podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci tak náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.