22 C 226/2020-23 — Okresní soud v Mostě

1.) Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 205 Kč jako příspěvku za provozování vozidla reg. zn. [číslo] [číslo] [číslo], [VIN kód] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanou v období od [datum] do [datum], tj. celkem po dobu 157 dnů. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle §4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. a §2a vyhl. č. 205/1999 Sb. 2.) Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3.) Z listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] vlastníkem předmětného motorového vozidla reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], [VIN kód] [značka automobilu] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, které bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz výpis z databáze žalobkyně vycházející z Centrálního registru vozidel [číslo jednací]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných dne [datum] a [datum] (viz výzva ze dne [datum] a [datum] včetně dokladů o jejich doručování prostřednictvím České pošty). Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (viz předžalobní upomínka včetně dokladu o jejím doručování Českou poštou). 4.) Soud po provedeném dokazování učinil ve věci následující skutkový závěr. Žalovaná, ač vlastníkem výše specifikovaného vozidla, neuzavřela v žalovaném období pojistnou smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). 5.) Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok plynoucí ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle §4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6.) Podle §4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 7.) Podle § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8.) Podle §4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9.) Podle §4 odst. 5 z. č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10.) S ohledem na skutečnost, že žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost pojištění uvedeného vozidla po žalované období, je povinna k zaplacení příspěvku žalobkyni v následující výši: 11.) Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 12.) Podle §2a vyhl. č. 205/1999 Sb. výše nákladů [název] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13.) S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou v částce odpovídající součinu počtu dnů nepojištění a denní sazby příspěvku, rovněž pak co do nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva žalobkyně na žalovaný příspěvek, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14.) O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 naříz. vl. č. 351/2013 Sb. 15.) Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 17.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 18.) Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč podle §14b odst. 1 b. 2, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. 19.) Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.