10 C 73/2020-69 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 25 438 Kč s příslušným úrokem z prodlení počítaným z částky 24 985 Kč od [datum] do [datum] a z částky 24 220 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako vlastník jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] porušil povinnost vlastníka zaplatit vyúčtovaný nedoplatek za služby za rok [rok] ve výši 25 272 Kč, splatný dne [datum]. V žalobě uvedl, že žalovaný z nedoplatku zaplatil dne [datum] částku 675 Kč. Se zbývající částí dluhu je v prodlení. Žalobce dále požadoval zaplatit částku 855 Kč, kterou vynaložil na mimosoudní vymáhání pohledávky. Uvedl, že jde o odměnu vyplacenou [právnická osoba] 2 spol. s r. o. Z faktury a její přílohy vyplývá, že uvedená společnost vymohla na žalovaném dluh ve výši 2 850 Kč, odměna (provize) z ní vypočtená v souladu se smlouvou činí 855 Kč. Jako příslušenství žalobce požadoval přiznat úrok z prodlení ve výši vyplývající ze Stanov. 2. Zmocněnec žalovaného se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. 3. Soud nejprve zkoumal, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost. Žalovaný je občanem [země] a v době zahájení řízení vlastnil nemovitou věc – bytovou jednotku v [obec], v [země] nemá bydliště. Mezi [anonymizována dvě slova] a [země] není uzavřenou dvoustranná smlouva upravující mezinárodní příslušnost v občanských věcech, proto soud otázku posoudil podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS). Podle § 6 odstavec 1 ZMPS je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území [země], pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 86 odstavec 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) proti tomu, kdo nemá příslušný soud v [země], je možno uplatit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Protože žalovaný vlastní v obvodu Okresního soudu v Mostě bytovou jednotku, je dána jeho mezinárodní příslušnost. 4. Soud má za prokázané níže uvedené skutečnosti: Žalovaný byl v době od [datum] do [datum] vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] (výpis z katastru nemovitostí a informace o jednotce). Vlastnictví nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] (kupní smlouva a výpis z katastru nemovitostí) a pozbyl smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky dne [datum] (smlouva uzavřená s [příjmení] [příjmení]). Žalovaný měl povinnost včas hradit příspěvky na správu nemovité věci, zálohy na úhradu služeb, a to měsíčně, vždy do 25. dne v měsíci, jakož i nedoplatek z vyúčtování služeb, vždy do 31. 7. každého roku (Stanovy žalobce ze dne [datum]). Pro případ prodlení se zaplacením trvajícím déle než 5 dnů byla dohodnuta sankce – úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc (Stanovy). V období od ledna do [anonymizováno] [rok] byly zaplaceny zálohy na služby v celkové výši 25 272 Kč, celkové náklady na služby spotřebované při užívání bytu činily 50 272 Kč, vyúčtováním byl vyčíslen nedoplatek ve výši 24 985 Kč (řádné vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]). Vyúčtování bylo zasláno oprávněné osobě – [právnická osoba] (poštovní podací arch ze dne [datum]). Na takto vyčíslený nedoplatek uhradil žalovaný, podle tvrzení žalobce, dne [datum] částku 675 Kč, jinak nezaplatil nic. Z toho důvodu byl o zaplacení několikrát upomenut, naposledy předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka a doklad o jejím odeslání). Nedoplatek byl splatný dne [datum] (Stanovy). Žalovaný je tak v prodlení s jeho zaplacením od [datum]. 5. Z faktury vystavené [právnická osoba] 2, spol. s r. o. dne [datum] bylo zjištěno, že jí byla [anonymizováno] bytovému družstvu [anonymizováno] vyúčtována k zaplacení částka 125 069 Kč za vymožené pohledávky (dluhy vlastníků jednotek) podle přílohy. Z přílohy k faktuře zahrnující 66 jmen vyplynulo, že pod položkou 50 je uvedeno jméno žalovaného, k němuž je přiřazena částka 2 850 Kč, datum úhrady [datum] a provize 855 Kč. Z potvrzení o provedení transakce vyplynulo, že [anonymizováno] bytové družstvo [anonymizováno] uhradilo dne [datum] [právnická osoba] 2 spol. s r. o. částku 125 069 Kč. 6. Ze smlouvy o obstarávání správy domu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] bytovým družstvem [anonymizováno] a žalobcem a byla schválena shromážděním vlastníků dne [datum]. 7. Závěr o skutkovém stavu: Žalovaný neuhradil nedoplatek za služby za rok [rok] (od [anonymizováno] do [anonymizováno]) ve výši 24 985 Kč, pouze dne [datum] uhradil 675 Kč. Byl proto v prodlení se zaplacením částky 24 985 Kč od [datum] do [datum], se zaplacením zbývající části dluhu je v prodlení od [datum] dosud. Z důvodu neuhrazení dluhu žalovaným ve stanovené lhůtě, odeslal žalobce žalovanému výzvu k zaplacení. V tomto směru žalobce splnil povinnost tvrzení a svá tvrzení prokázal. Nedoplatek za služby za rok [rok] byl prokázán vyúčtováním zálohových plateb, vyrozumění žalovaného vyplynulo z poštovního podacího archu ze dne [datum]. Žalobce prokázal nárok na zaplacení nedoplatku za služby. Neprokázal však svůj nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 855 Kč. 8. Po právní stránce zhodnotil soud věc následovně: Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Náklady spojené s uplatnění pohledávek upravuje § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který upravuje nárok na náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč v závazkových vztazích mezi podnikateli. Takto nahrazované náklady představují zejména interní výdaje věřitele, které vznikají při kontrole dodržování smluvních závazků, např. náklady na vedení evidence pohledávek nebo náklady související s telefonickou, či písemnou urgencí dlužníka věřitelem. Nemůže jít o poměrnou část z vymožené částky, jakýsi podíl na zisku tak, jak je tomu v posuzované věci. Navíc by bylo zcela nesmyslné, aby mimo podnikatelské vztahy byly náklady na uplatnění pohledávky několikanásobně vyšší. Soud je přesvědčen, že materiální i personální vybavení žalobce, jehož statutárním orgánem a vlastníkem pověřeným správou je jedno z největších bytových družstev v České republice ([anonymizováno] bytové družstvo [anonymizováno]), je dostatečné k tomu, aby si úkony spojené s uplatněním pohledávky realizoval sám, bez využití služeb zjevně spřátelené a personálně provázané společnosti. Výše odměny vyplácené [právnická osoba] 2 spol. s r. o. se navíc jeví nepřiměřeně vysoká, až nemravná. 10. Soud neshledal důvodným požadavek žalobce na zaplacení částky 855 Kč, označené jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobce sice prokázal, že vyplatil [právnická osoba] 2 spol. s r.o. sumu 125 069 Kč, která byla fakturou označena jako„ odměna za vymožené pohledávky“, a že v její příloze je uvedeno jméno žalovaného s poznámkou o vymožené částce 2 850 Kč. Takto vyplacená odměna (30 % z vymožené pohledávky) nelze považovat za příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o. z., tedy za náklady jakkoli souvisící s uplatněním pohledávky, která byla předmětem tohoto řízení. V této části proto byla žaloba zamítnuta. 11. V části, v níž žalobce požadoval zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb, byla žaloba shledána důvodnou a soud jí vyhověl. Žalobci bylo přiznáno právo i na zaplacení smluvených úroků z prodlení ve výši 1 promile (0,1 %) denně, zohledněna byla částečná úhrada ze dne [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jehož neúspěch byl v poměru k úspěchu pouze nepatrný, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 272 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 2 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu a ústní jednání, včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Celkové náklady řízení činí 9 984 Kč.