13 C 144/2020-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem vozidla tovární značky Škoda Octavia Combi Combi 1.9 Tdi, rok výroby [rok], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ předmětné vozidlo“) za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a v technickém průkazu je zapsána žalovaná jako jeho držitel a vlastník, má naléhavý právní zájem na určení, neboť bez něj nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Zároveň žádal jeho vydání, neboť vozidlo má v držení žalovaná. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a bránila se tvrzením, že se stala vlastníkem vozidla na základě uzavřené ústní kupní smlouvy se žalobcem. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva [číslo] mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], přičemž koupi zprostředkoval [příjmení] [jméno]. Předmětem kupní smlouvy bylo předmětné vozidlo. Kupní cena činila 106 900 Kč a byla téhož dne zaplacena žalobcem (viz kupní smlouva, faktura ze dne [datum] a příjmový doklad). Přihlášku k registraci vozidla podala dne [datum] žalovaná, která je také uvedena v technickém průkazu k vozidlu. K přihlášce k registraci vozidla je připojeno prohlášení, že„ kupní smlouva mezi žalovanou a žalobcem byla sjednána ústně“. Na prohlášení je pouze podpis žalované, i když žalovaná uvedla, že podpis je„ asi“ její, neboť se podepisuje pokaždé jinak z důvodu revmatismu ruky. Protokol o technické prohlídce vozidla ze dne [datum] je na jméno žalované (viz přihláška k registraci vozidla, prohlášení přiložené k registraci vozidla, protokol o technické prohlídce). 4. Žalobce v podané žalobě popřel, že by se žalovanou uzavřel ústní kupní smlouvu na vozidlo. V době koupě vozidla byl vážně nemocen, a aby předešel komplikacím s vyřizováním záležitostí ohledně vozidla, souhlasil s uvedením žalované do registru vozidel. Následně účastníci uzavřeli manželství, po rozvodu manželství ponechal žalované vozidlo v užívání, aby předešel sporům o majetek. Žalovaná však u soudu žalobu na vypořádání společného jmění podala. 5. Žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že ke koupi vozidla došlo již před 9 lety a na samotný průběh uzavření kupní smlouvy si nepamatuje, musela požádat registr vozidel o nahlédnutí a okopírování dokladů k převodu vozidla. Potvrdila, že vozidlo zakoupil žalobce na základě kupní smlouvy ze dne [datum], vozidlo na své jméno nepřihlásil. Žalovaná tvrdila, že vozidlo od žalobce zakoupila na základě ústní kupní smlouvy za částku 106 900 Kč, kdy k tomu došlo, však nevěděla (ve vyjádření k žalobě však uvedla termín uzavření ústní smlouvy dne [datum]), domnívala se, že v době, kdy žalobci předala peníze. Částku 100 000 Kč získala darem od svých rodičů, částka 6 900 Kč byly její finanční prostředky. Částku v plné výši předala žalobci v obálce (100 000 Kč v bankovkách po 1 000 Kč a na částku 7 000 Kč jí žalobce vrátil 100 Kč) na ulici před domem na adrese [ulice a číslo] bl [číslo] v [obec], když předtím, byla u známé na uvedené adrese, která z okna svého bytu ve 4. nebo 5. patře viděla předání peněz. Ta jí sdělila, že vozidlo zakoupila v ten den, kdy dcera žalované uzavírala manželství (z oddacího listu dcery žalované zjištěno uzavření manželství dne [datum]). Vozidlo má stále ve svém držení. 6. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že v době, kdy mělo dojít k uzavření ústní kupní smlouvy na vozidlo, bydlela na adrese [ulice a číslo] bl [číslo] v [obec] (na adrese bydlí dosud). Také ona si na přesný den, kdy mělo dojít k uzavření ústní kupní smlouvy, nevzpomněla, pouze tvrdila, že to bylo den před svatbou dcery žalované. Informace o získání částky 100 000 Kč měla zprostředkovaně od žalované, která jí sdělila, že peníze získala od rodičů. V bytě svědkyně žalovaná přepočítávala peníze, které měla v obálce v částce 100 000 Kč, k této částce přidala částku 7 000 Kč. V době návštěvy po telefonátu žalobce, žalovaná z bytu odešla a na parkovišti před domem předávala žalobci totožnou obálku, kterou měla v bytě (to svědkyně viděla z okna z 5. patra), ale nemohla potvrdit, že v obálce byly peníze. Žalobce se do obálky podíval, něco si řekli a žalobce odjel. Žalobce žalované nic nepředával. 7. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc dne [datum]). Ve vyjádření ze dne [datum] v řízení týkající se vypořádání SJM vedené pod sp. zn. [spisová značka] kromě jiného žalovaná zpochybnila kupní smlouvu na vozidlo, kterou uzavřel žalobce a označila ji za„ podvrh“ a uvedla, že vozidlo zakoupila dne [datum]. 8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil po stránce právní. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou lze mj. uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo práva je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Obecně platí, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba na plnění. Avšak i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, připouští soudní praxe, že je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. dán, jestliže určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. 10. V posuzovaném případě se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem předmětného vozidla za situace, kdy v evidenci silničních vozidel a technického průkazu je zapsána žalovaná jako jeho držitel a vlastník. 11. Podle § 4 ods.4 písm. a) a b), § 6 ods.1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, který nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2001, se v registru silničních vozidel mj. zapisuje vlastník a provozovatel silničního vozidla, není-li zároveň jeho vlastníkem, každý, kdo hodlá provozovat na území ČR silniční motorové vozidlo, je povinen toto vozidlo přihlásit k registraci. 12. Podle § 6 ods.1 vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registru vozidel, k zápisu registrovaných údajů k silničnímu motorovému vozidlu, jeho vlastníku a provozovateli se užije příslušná část technického průkazu silničního motorového vozidla. 13. Soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě má žalobce naléhavý právní zájem na navrhovaném určení, neboť bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007 sp. zn. 32 Cdo 10/2006). Soud vzal za nesporné, že žalobce se stal vlastníkem vozidla na základě písemné kupní smlouvy ze dne [datum]. V momentě, kdy žalovaná tvrdila, že vlastníkem vozidla je ona na základě ústní kupní smlouvy, kterou uzavřela se žalobcem, a žalobce jakékoliv uzavření kupní smlouvy popřel, bylo důkazní břemeno na žalované. Na základě skutkových zjištění a po provedeném dokazování, soud dospěl k závěru, že žalovaná neunesla své důkazní břemeno, kdy neprokázala, že jí k vozidlu svědčí vlastnické právo. 14. Podle § 120 ods. 1 věta první o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 120 ods. 3 věty druhé o. s. ř., neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. 15. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 ods. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá. 16. Je třeba poukázat na rozporná tvrzení žalované: Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] v řízení o SJM tvrdila, že kupní smlouva na vozidlo, kterou uzavřel žalobce je podvrh, ale v předmětném řízení potvrdila, že žalobce kupní smlouvu uzavřel. Podle vyjádření v řízení o SJM došlo k uzavření ústní kupní smlouvy dne [datum], ale v daném řízení si žalovaná na přesné datum