17 C 200/2020-97 — Okresní soud v Mostě

1. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. K návrhu žalobkyně, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] kdy nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti (dále jen„ VOP“). Dále vzal soud za prokázané, že součástí smlouvy je ceník [právnická osoba]. Dále vzal soud za prokázané, že předmětem smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] je závazek [právnická osoba] poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací (spočívající v umožnění přístupu k síti internet a/nebo umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu a/nebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb) a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. Dále vzal soud za prokázané, že v rámci smlouvy ze dne [datum] [číslo] byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] * ([číslo]), kdy převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy konkrétně tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby a proto žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne [datum] zaslaným žalovanému, kdy v rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaný byl povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba], kdy pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala [právnická osoba] se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaný zařízení [právnická osoba] nevrátil a byl povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu podle ceníku [právnická osoba]. Dále vzal soud za prokázané, že k vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany [právnická osoba] (popř. jejího právního zástupce) žalovaný opakovaně vyzýván. Dále vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (nyní v důsledku fúze sloučením společnost [právnická osoba], [IČO]) (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovaným. Dále vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Dále vzal soud za prokázané, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] žalovaného k zaplacení shora uvedené dlužné částky. 4. V rámci tzv. nepojmenovaného smluvního vztahu soud podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ), jehož obsahem bylo smluvní ujednání mezi účastníky konkretizované ve všeobecných podmínkách pro poskytovatele veřejně dostupných služeb, žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil částku dohodnuté smluvní pokuty podle ustanovení § 2048 NOZ za nevrácená zařízení, ve stanovené lhůtě zaplatit k rukám žalobkyně. 5. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř.. Účelně vynaložené náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen AT) za 3 úkony po částkách 200 Kč, a to za převzetí právního zastoupení, za podání žaloby a za úkon za předžalobní výzvu podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 AT, dále ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po částkách 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT Sb. a 21% sazby DPH ve výši 189 Kč s tím, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána. Žaloba je v daném případě ustálený vzor, který se odlišuje jen v období dlužného období, resp. výši žalované jistiny a příslušenství.