22 C 287/2021-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky odpovídající nákladům, které vynaložila na zjištění neoprávněného odběru elektřiny žalovaným dne [datum]. Tohoto dne bylo zjištěno po otevření dvířek elektroměrového rozvaděče umístěného v 2. patře domu na adrese [adresa žalovaného], že v neměřené části rozvaděče ze svorkovnice hlavního domovního vedení je napojen hnědý vodič CY 2,5 mm² na jednu fázi, který byl pomocí svorky napojen v horní části rozvaděče na odvodní vodiče od bytu [číslo]. Současně byl naměřen průtok proudu. Trestním příkazem Okresního soudu v Mostě ze dne 29. 4. 2019 sp. zn. 2 T 59/2019 byl žalovaný uznán vinným, že se dopustil neoprávněného odběru a bylo mu současně uloženo, aby žalobkyni nahradil škodu ve výši 180 670,84 Kč. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny, které vyčíslila žalovanou částkou. Žalobkyně jejich výši odůvodnila ceníkem dodavatelské společnosti jako paušální náhradu, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru. Tyto náklady vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, pouze žádal o uložení povinnosti zaplatit žalovanou částku ve splátkách po 500 Kč měsíčně, neboť je v evidenci úřadu práce a jeho životní minimum činí 2 700 Kč. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasili. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 29. 4. 2019 č. j. 2 T 59/2019-104 bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným, že v době od [datum] do [datum] v [obec], v ulici [ulice a číslo] v bytě [číslo] ve 3. nadzemní podlaží, kde bydlel, neoprávněně po odstranění prostředků proti neoprávněné manipulaci na elektroměrovém rozvaděči bez uzavřené smlouvy na odběr elektrické energie ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) z. č. 458/2000 Sb. odebíral elektrickou energii, čímž způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 180 670,84 Kč, čímž spáchal přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Tímto trestním příkazem byla dále žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši 180 670,84 Kč. Trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum]. 5. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba] jsou zmocněnci uvedených společností zplnomocněni žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a ostatních souvisejících úkonů. Dle tohoto čestného prohlášení žalovaná částka přestavuje nezbytně nutné vynaložené náklady uvedených společností na zjištění neoprávněného odběru a byla žalobkyní uhrazena na základě faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností dne [datum]. 6. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] s. r. o. žalobkyni vyúčtovala mj. kontrolu ze dne [datum], kdy byl zjištěn předmětný neoprávněný odběr, a to částkou 8 828 Kč (viz uvedená faktura pol. [číslo]). 7. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené žalobkyní a splatné dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala k úhradě částku 191 352,72 Kč sestávající z částky 148 399,20 Kč jako náhrady škody za neoprávněný odběr, částky 8 828 Kč jako nákladů zjišťování neoprávněného odběru a částky 915,54 Kč jako daně z přidané hodnoty. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky s pohrůžkou soudního řízení. 9. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaný byl v trestním řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin krádeže, spočívající v jednání, k jehož zjištění byly ze strany žalobkyně vynaloženy náklady, které byly vyčísleny žalovanou částkou. Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány fakturou splatnou dne [datum]. Žalovaný dosud tyto náklady žalobkyni neuhradil, rovněž pak dosud neuhradil částku odpovídající škodě vzniklé žalobkyni v důsledku neoprávněného odběru elektřiny žalovaným, která byla uložena žalovanému k náhradě v pravomocném trestním příkazu 10. Po provedeném dokazování soud věc právně posoudil následujícím způsobem: 11. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 12. Ze skutkové věty výroku o vině bylo zjištěno, že se žalovaný uvedeným jednáním dopustil neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Soud je tímto rozhodnutím ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán. Povinnost k zaplacení částky odpovídající škodě vzniklé při tomto neoprávněném odběru byla žalovanému uložena již v trestním příkazu ze dne 29. 4. 2019, tuto povinnost však žalovaný dosud nesplnil. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. S ohledem na uvedená skutková zjištění a právní posouzení uvedeného nároku má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z částky odpovídající škodě způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. 16. Výši nákladů na zjištění neoprávněného odběru soud po právní stránce posoudil následujícím způsobem. 17. Podle §12 odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 18. Z výše uvedeného ustanovení vyhlášky je zřejmé, že škodou jsou podle zákona rovněž prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 19. V souladu s výše uvedenými závěry soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalované částky Kč (8 828 Kč jako náhrada nákladů na zjištění neoprávněného odběru a částka 1 853,88 Kč jako DPH). I z této částky byl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznán úrok z prodlení. 20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 21. Náklady řízení žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastupování ve výši 4 620 Kč (3 úkony právní služby po 1 540 Kč podle § 7 b. 5, § 11 odst. 1 advokátního tarifu), náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 režijní paušály po 300 Kč podle § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 1 159,20 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. 22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 23. V souladu s nepříznivou finanční situací žalovaného (evidence u úřadu práce, příjem ve výši životního minima) soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve splátkách, jejichž výši a splatnost současně určil. Žádal-li žalovaný splátky pouze ve výši 500 Kč měsíčně, je k tomu třeba uvést, že doba splác