39 C 87/2015-207 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství, ke kterému došlo rozsudkem z [datum], a který nabyl právní moci dne [datum]. V době trvání manželství nabyli manželé rodinný dům v [příjmení] ulici v [obec] (pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba-budova bez č. p. nebo č. e.-garáž, pozemek parc. [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví] KÚ pro [anonymizována dvě slova], KP [obec], [územní celek]). Společné jmění manželů tvoří ještě částka 180 000 Kč za pronájem reklamních ploch na rodinném domu. Navrhuje, aby byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalované s povinností zaplatit mu na vyrovnání podílu polovinu hodnoty nemovitostí (tuto v době podání žaloby odhaduje částkou 4 000 000 Kč a po ukončení dokazování vychází z ceny odhadnuté znalcem ve výši 3 250 000 Kč) a zaplacení poloviny z nájmu reklamní plochy na rodinném domu ve výši 90 000 Kč. Eventuálně navrhuje, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví s povinností zaplatit žalované polovinu hodnoty nemovitostí a s povinností žalované zaplatit mu 90 000 Kč. 2. Žalovaná, podle svého stanoviska k žalobě, navrhuje, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví bez povinnosti cokoliv žalobci vyplatit. Zároveň popřela, že by v době rozvodu manželství disponovala částkou 180 000 Kč za pronájem reklamních ploch na rodinném domku. Má za to, že by měl být uplatněn odklon od rovnosti podílů manželů, protože žalovaný ze společné domácnosti odešel v lednu 2009 a nepřispíval na údržbu nemovitosti, dopouštěl se v době trvání manželství nevěr, svou vyživovací povinnost k dcerám plnil občas a v [anonymizováno] [rok] jí fyzicky napadl nožem, za což byl i odsouzen. Po zpracování znaleckého posudku navrhovala, aby jí byla uložena povinna vyplatit žalobci na vyrovnání podílu 650 000 Kč. 3. Z vyjádření obou účastníků vyplynulo, že se na vypořádání společného jmění nedohodli, ačkoliv, jak tvrdí žalovaná, měly být nemovitosti darovány vnukovi, a za tímto účelem byly zpracovány dva znalecké posudky, a to v roce 1995 a v roce 2008. Tuto skutečnost žalobce popírá. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. 5. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků uzavřené dne [datum] rozvedeno (důkaz byl proveden z uvedeného soudního spisu). 6. Žalobce podal žalobu dne [datum] a v tomto podání také určuje rozsah vypořádávaného společného jmění manželů. Do [datum] nebyl žalovanou tento rozsah rozšířen. 7. Mezi účastníky je nesporné, že předmětem vypořádání jsou nemovitosti - pozemek [anonymizována dvě slova] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², jejíž součástí je stavba [obec], [adresa] - rodinný dům, dále pozemek st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², jejíž součástí je stavba bez čp/če, garáž, pozemek [parcelní číslo] o výměře [číslo] m² - zahrada, to vše zapsáno u [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] v [obec], pro [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo]. Tato skutečnost je zjevná rovněž z výpisu z katastru nemovitostí. 8. Znaleckým posudkem zpracovaným znalcem [celé jméno znalce] dne [datum] byla stanovena obvyklá cena nemovitostí podle jejich stavu ke dni zániku společného jmění manželů dne [datum] (účastníci učinili nesporným, že stav nemovitostí odpovídal stavu popsaném ve znaleckém posudku ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] [rok]) podle cen platných v době vypořádání 3 250 000 Kč. Podle vyjádření znalce ze dne [datum] k námitkám žalované, a po výslechu znalce u ústního jednání, bylo vysvětleno, že vyšší cena nemovitosti oproti znaleckému posudku z roku 2008 je dána zejména uplynutím delší doby, rostoucí cenou nemovitostí a cenou pozemků, které jsou určeny pro výstavbu, když tyto pozemky jsou relativně velké. Prohlídka nemovitostí byla provedena za přítomnosti účastníků a stav nemovitostí byl oběma stranami odsouhlasen. Cena kolny s dílnou byla stanovena po započítání opotřebení částkou 104 650 Kč, zatímco dříve to byla částka 73 140 Kč. 9. Soud neshledal v závěrech znalce věcné nesrovnalosti, vysvětlení podané znalcem je srozumitelné a vyšší cena nemovitostí je pochopitelná. Proto soud dále vychází z obvyklé ceny ve výši 3 250 000 Kč stanovené znalcem. 10. Přes poučení soudu žalobce nenavrhl žádný důkaz k prokázání svého tvrzení, že v době rozvodu manželství měla žalovaná k dispozici částku 180 000 Kč za pronájem reklamních ploch na rodinném domu, a toto tvrzení tak zůstalo neprokázané. 11. Významná část tvrzení účastníků a dokazování byla věnována zjištění, zda existují důvody pro disparitu podílů manželů, případně v jakém poměru. Žalovaná předkládala tvrzení a důkazy, které měly podporovat závěry pro takový postup s tím, aby rozdíl mezi podíly byl významně v neprospěch žalobce. 12. Žalovaná má za to, že se zasadila o nabytí nemovitostí. 13. Mezi účastníky je nesporné, že částka 20 000 Kč, která měla být zaplacena matce žalované jako kupní cena, byla půjčena žalované jejím zaměstnavatelem a hned byla také vrácena. Žalovaná uvedla ve svém výslechu, že v domě nebylo topení ani splachovací WC, a to museli s manželem udělat. O zahrádku se starali společně. Žalobce potvrdil, že dům chátral, protože se o něj nikdo nestaral. Tchýně jim dům darovala. Půjčka byla zaměstnavateli hned vrácena. Dělali také střechu a okna. Rekonstrukci platil ze svých výplat. 14. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl žalobce jeho podřízeným asi do roku 2000. Dosahoval vyššího než průměrného platu, byl spolehlivý a odpovědný. 15. Mezi účastníky je nesporné, že se žalovaný v domě nezdržoval a nepřispíval na údržbu nemovitosti a chod domácnosti od ledna 2009. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera účastníků, vypověděla, že se žalobce nijak nepodílel na péči o domácnost a dům od roku 2009. 16. Skutkový závěr soudu je takový, že se žalobce podílel spolu se žalovanou na realizaci převodu nemovitostí od matky žalované, za který nebylo fakticky ničeho uhrazeno. Podílel se na rekonstrukci jak svojí prací, tak i finančními prostředky získanými z pracovního poměru. 17. Žalovaná tvrdí, že k udržení nemovitostí došlo zejména jejím úsilím. 18. Z výše uvedených důkazů se zjišťuje, že se žalovaný podílel na udržení nemovitostí do konce roku 2008 (výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a nesporná tvrzení účastníků). Ve své výpovědi žalovaná uvedla, že druh a později manžel dcery [jméno] [příjmení] investoval do nemovitosti od roku 2009. Svědkyně [příjmení] doplnila, že po roce 1986 pracoval žalobce spíše v garáži a na zahradě. 19. Soud učinil skutkový závěr, že žalobce od ledna 2009 již nečinil žádné úkony na udržení nemovitosti a nepodílel se na chodu domácnosti do pravomocného rozvodu manželství [datum] a dále. V domě žila žalovaná s dcerou. 20. Žalobce dlouhodobě nepečoval o rodinu a neplnil svou povinnost vyživovat na manželku a dceru, tvrdí rovněž žalovaná. 21. Mezi účastníky je nesporné, že spolu od roku 1986 intimně nežili a také to, že měl žalobce v roce 1979 známost s jinou ženou. Z protokolu o jednání ze dne [datum] rozvodového spisu se zjišťuje, že žalovaný přiznal nevěru ve čtyřech případech a žalovaná se přesto rozvádět nechtěla. Ačkoliv v jednom případě podávala návrh na určení výživného mezi manželi, tvrdí žalovaná, řízení bylo po zpětvzetí návrhu zastaveno. 22. Provedené důkazy osvědčují, že se manželství potýkalo s problémy a již v roce 1986 ukončili manželé společné intimní soužití. Žalobce se dopouštěl nevěry. Rozhodnutí ve věci, kterým by muselo být určeno výživné na manželku nebo na dceru, nebylo vydáno. Žalobce opustil společnou domácnost v době, kdy byla dcera samostatná a bylo jí [anonymizováno] let. 23. Podle žalované se žalobce vůči ní dopustil násilného trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen. [Anonymizovaný odstavec] 25. Skutkový závěr spočívá ve zjištění, že se žalobce vůči žalované dopustil dne [datum] úmyslného násilného trestného činu. 26. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu (III. ÚS 95/97, III. ÚS 139/05, případně další) neakceptování důkazního návrhu účastníka lze založit třemi důvody. Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno. V tomto případě má soud za to, že provedení důkazů znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] zpracovaným znalcem [jméno] [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení], listinami o placení úhrad revize komínu, poji