46 C 120/2020-64 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 178 790,25 Kč s úrokem ve výši 12,7 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 156 141,69 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v rámci níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 156 000 Kč, úročený úrokem ve výši 12,7 % p.a. Žalovaný čerpal úvěr dne [datum] ve výši 19 686,82 Kč, dne [datum] ve výši 48 369,13 Kč, dále [datum] ve výši 56 994,05 Kč, dne [datum] ve výši 4 000 Kč a 1 000 Kč (dále žalobkyně odkázala na platební historii). Celkem žalovaný vyčerpal částku 166 886,99 Kč a průběžně uhradil 31 314,51 Kč. S ohledem na porušování podmínek úvěru věřitelka úvěr ke dni [datum] zesplatnila. [právnická osoba] následně smlouvou o postoupení ze dne [datum] pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky tj. k [datum] činil dluh žalovaného celkem 178 790,25 Kč a je tvořen jistinou ve výši 154 841,69 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 8 177,11 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 471,45 Kč a částkou 1 300 Kč představující poplatky za pojištění (1 000 Kč) a náklady na upomínání (300 Kč). 3. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr vycházela mimo jiné z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, a to z průměrného měsíčního příjmu žalovaného za 3 měsíce ve výši 18 780 Kč, z tvrzení žalovaného o tom, že je svobodný, bydlí v družstevním bytě a nemá žádné srážky ze mzdy a vyživovací povinnosti. Ohledně výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z historických dat z Českého statistického úřadu a z životního minima vyhlašovaného MPSV. V době podání žádosti měl žalovaný dle zjištění žalobkyně závazek splácet žalobkyni ve výši 3 587,34 Kč měsíčně, vůči ostatním věřitelům pak závazek ve výši splátky 1 450 Kč měsíčně. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní. 5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 6. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] (č.l. 44) soud zjistil, že žalovaný byl v okamžiku sjednání smlouvy o úvěru zaměstnán jako operátor ve výrobě s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 780 Kč. 7. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] (č.l. 48) soud zjistil, že žalovaný uvedl při sjednávání úvěru měsíční čistý příjem za 3 měsíce ve výši 18 780 Kč. Ostatní nezbytné měsíční náklady žalovaného byly vyčísleny nulovou položkou. Žalovaný neuvedl žádné jiné měsíční splátky. Z žádosti však vyplývá, že žalovaný měl již v okamžiku sjednávání úvěru dva další úvěrové závazky v nesplacené výši 19 686,82 Kč (1 246,89 Kč) a 48 369,13 Kč (měsíční splátka 1 581,25 Kč). 8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace plus) ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 156 000 Kč se úrokovou sazbou 12,7 % p.a. Pokud by nebyl revolving dále čerpán, byla by částka úvěru splatná 84 splátkami po 2 808 Kč měsíčně. Účelem úvěru byla mimo jiné konsolidace dřívějších závazků žalovaného vůči původní věřitelce. 9. Z listiny označené jako„ umořovací tabulka“ a z platební historie soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr v několika částkách počínaje dnem [datum]. 10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] vyplývá, že úvěr byl v důsledku prodlení žalovaného zesplatněn. 11. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] vyplývá, že zůstatek úvěru činil k tomuto dni 156 141,69 Kč na jistině. 12. Žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení dlužné částky např. dopisem ze dne [datum] (předloženým včetně dokladu o odeslání). 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně seznamu postoupených pohledávek) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasíláno na adresu jeho trvalého pobytu (dle předloženého podacího poštovního archu). 14. Skutkový stav byl tedy v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal ve výši 156 000 Kč. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru přistoupila banka ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 23. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 ([právnická osoba] [anonymizováno]), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 24. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 25. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak