61 C 159/2020-45 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 579 Kč s příslušenstvím představující smluvní pokutu za nevrácené koncové zařízení [anonymizována dvě slova], (dále také jen„ koncové zařízení“), ve výši 4 000 Kč, dlužnou částku za zprostředkovaný prodej služeb třetích stran a za platební služby, (dále jen„ zprostředkovatelské služby“) ve výši 525 Kč a dlužné nájemné ve výši 54 Kč za pronájem koncového zařízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl na základě účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] a účastnické smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] k telefonnímu číslu [číslo] účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] účastnickou smlouvu [číslo] na dobu určitou v trvání 24 měsíců, jejichž předmětem bylo poskytování základních a doplňkových služeb elektronických komunikací a dalších služeb a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu podle ceníku na základě měsíčních vyúčtování. Konkrétně se jednalo o služby poskytování tarifu, služeb [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Dále účastníci řízení uzavřeli dne [datum] k telefonnímu číslu [číslo] účastnickou smlouvu [číslo] na dobu určitou v trvání 24 měsíců, jejichž předmětem bylo poskytování základních a doplňkových služeb elektronických komunikací a dalších služeb a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu podle ceníku na základě měsíčních vyúčtování. Konkrétně se jednalo o služby poskytování tarifu, služeb [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Součástí účastnické smlouvy [číslo] byla i smlouva o pronájmu koncového zařízení za nájemné ve výši 30 Kč měsíčně (viz ceník), kdy splatnost nájemného byla totožná se splatností jednotlivých vyúčtování za mezi účastníky sjednané výše uvedené služby. V případě ukončení smlouvy byl žalovaný povinen do 30 dnů od ukončení smlouvy vrátit koncové zařízení žalobkyni. V případě porušení této smluvní povinnosti byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč. Součástí smluv byly i obchodní podmínky žalobkyně a ceník služeb a ceník pronájmu koncového zařízení. Totožnost žalovaného byla při uzavírání účastnických smluv ověřena z občanského průkazu. Žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování [číslo] splatném dne [datum] za zprostředkovatelské služby ve výši 525 Kč a nájemné koncového zařízení ve výši 11 Kč, vyúčtování [číslo] splatném dne [datum] na nájemném koncového zařízení ve výši 30 Kč, vyúčtování [číslo] splatném dne [datum] na nájemném koncového zařízení ve výši 11 Kč a vyúčtování [číslo] splatném dne [datum] na smluvní pokutě ve výši 4 000 Kč. Dne [datum] žalobkyně všechny účastnické smlouvy vypověděla z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným. Že žalovaný využil sjednané služby, dokládá výpis služeb. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a žalobkyní byly platně uzavřeny tři smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě kterých žalobkyně žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací včetně zprostředkovatelských služeb. Za tyto služby se žalovaný zavázal platit žalobkyni ceny dle ceníku na základě vystavených měsíčních vyúčtování. Součástí účastnické smlouvy [číslo] byla i nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), na základě které žalobkyně pronajala žalovanému koncové zařízení, za jehož užívání se žalovaný zavázal platit žalobkyni nájemné dle ceníku na základě vystavených měsíčních vyúčtování. V případě ukončení účastnické smlouvy se žalovaný zavázal koncové zařízení do 30 dnů vrátit žalobkyni pod sankcí smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o.z. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením nájemného za pronájem koncového zařízení a zprostředkovatelských služeb celkem ve výši 579 Kč. Protože žalovaný porušil své smluvní povinnosti, žalobkyně všechny účastnické smlouvy vypověděla a žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni ve sjednané lhůtě koncové zařízení, což neučinil, proto je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu v dohodnuté výši, tj. 4 000 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud v souladu se žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po dni jejich splatnosti, kdy byl žalovaný k tomuto datu s jejich úhradou již v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 9. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud tři dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.