10 C 110/2021-26 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 6 320,26 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, jejímž předmětem byla povinnost žalobkyně poskytnout žalované platební kartu, která jí umožnila odložit platby za nákup zboží třetích stran, a to až do výše 30 000 Kč. Povinností žalované bylo poskytnuté peníze vrátit žalobkyni a zaplatit úrok a poplatky za poskytované služby. Žalovaná měla poskytnuté peníze vrátit žalobkyni vždy následující měsíc, a to na základě měsíčního vyúčtování. V případě, že by žalovaná byla v prodlení se splácením svého dluhu, ujednala si žalobkyně s žalovanou v obchodních podmínkách poplatek z prodlení za předpokladu zaplacení splátky žalovanou: do 5 dnů po splatnosti vyúčtování ve výši 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti vyúčtování ve výši 250 Kč, do 15 dnů po splatnosti vyúčtování ve výši 350 Kč, do 20 dnů po splatnosti vyúčtování ve výši 450 Kč, do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. 2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná čerpala peněžní prostředky o celkové výši 4 966,76 Kč, peníze dosud nevrátila. Žalobou uplatněnou pohledávku ve výši 6 320,26 Kč tvoří jistina dluhu ve výši 4 966,76 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 353,50 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala, že bude průběžně poskytovat žalované peněžní prostředky až do výše kreditního rámce ve výši 30 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr prostřednictvím platební karty, kterou jí žalobkyně poskytla. Za to se žalovaná zavázala zapůjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to vždy ve výši určené vyúčtováním, které žalobkyně zasílala žalované. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě, že žalovaná bude v prodlení se splácením úvěru, zesplatní žalobkyně celou dlužnou částku a zároveň vznikne žalované povinnost zaplatit žalobkyni poplatek z prodlení za předpokladu zaplacení dlužné částky žalovanou: do 5 dnů po splatnosti vyúčtování 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování, přičemž jednotlivé poplatky se nesčítají. Žalovaná za měsíc [anonymizováno] [rok] čerpala peněžní prostředky v celkové výši 4 451,76 Kč. Žalovaná peněžní prostředky nevrátila a nesplnila tak povinnost vyplývající ze smlouvy. Na základě vyúčtování žalobkyně za měsíc [anonymizováno] [rok], se splatností do [datum], měla žalovaná uhradit žalobkyni částku v celkové výši 8 865,43 Kč, zahrnující smluvní pokutu ve výši 3 317,67 Kč a poplatek z prodlení ve výši 1 096 Kč. 5. Z předložených listin nevyplynulo, že by žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr. Žaloba v tomto směru postrádala jakákoli tvrzení. Protože se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, nemohlo jí být poskytnuto poučení o nutnosti doplnit skutková tvrzení. V zájmu žalobkyně bylo tvrdit (a následně prokázat), že před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalované úvěr splácet. Protože tak neučinila, vycházel soud z toho, že schopnost žalované splácet úvěr zkoumána nebyla. 6. Právní posouzení soudu je následující: podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. V posuzované věci žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná. 13. Je bez pochyb, že žalované se na základě neplatné smlouvy dostalo finančního plnění a proto je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalované plnění v celkové výši 4 451,76 Kč, nikoli ve výši 4 966,76, jak uváděla v žalobě. Soud vycházel ze součtu všech plateb vyplývajících z vyúčtování. Z vyúčtování je zřejmé, že součet činil 4 454,76 Kč, nikoli 4 966,76 Kč. V uvedeném rozsahu se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila a v tomto rozsahu je povinna obohacení vydat žalobkyni. 14. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Žalovaná měla plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byla žalobkyní vyzvána k zaplacení. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla žalované doručena [datum], jíž byla žalovaná vyzvána k zaplacení ve lhůtě 7 dnů. Od následujícího dne, tedy ode dne [datum], se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně (nikoli ve výši 10 % ročně jak požadovala v žalobě). Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení vyšší a za dobu před [datum], v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení poměrně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 835,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 320,26 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, to vše pouze z 40 %. Žalobkyně měla úspěch v rozsahu 70 %, žalovaná naopak v rozsahu 30 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 40 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy 40 % z částky 2 089 Kč, tedy 835,60 Kč.