10 C 75/2022-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení počítaným z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále částky [částka]. Uvedla, že měla s žalovaným uzavřenou smlouvu k službě [anonymizováno], v rámci které byly upraveny podmínky čerpání úvěru prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Online smlouva byla uzavřena aktivací [anonymizováno] účtu žalovaným. Žalovanému bylo umožněno platit kupní cenu zboží prostřednictvím [anonymizováno] karty (do výše předem schváleného kreditního rámce). Žalovaný využil a prostřednictví [anonymizováno] karty zaplatil [částka], které se zavázal zaplatit spolu s případným poplatkem za prodloužení splatnosti. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, částkou [částka]. Ode dne [datum] je v prodlení se zaplacením. Protože žalovaný částku nesplatil ve sjednaném termínu, vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatky za odložení splatnosti (poplatek z prodlení) ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky, dle kterých žalovaný vzal na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti, bude účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši [částka] za uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování, [částka] za uhrazení do 10 dnů po splatnosti, [částka] za uhrazení do 15 dnů po splatnosti, [částka] za uhrazení do 20 dnů po splatnosti, [částka] za uhrazení do 25 dnů po splatnosti a [částka] a 10 % z celkového vyúčtování při neuhrazení do 30 dnů od splatnosti vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně nepřítomnost u jednání omluvila. Soud věc projednal a rozhodl na základě shromážděných listinných důkazů. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. V ní se zavázala, že bude průběžně poskytovat žalovanému peněžní prostředky až do výše kreditního rámce [částka]. Žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím platební karty, kterou mu žalobkyně poskytla. Za to se žalovaný zavázal zapůjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to vždy ve výši určené vyúčtováním, které žalobkyně zasílala žalovanému. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě, že žalovaný bude v prodlení se splácením úvěru, zesplatní žalobkyně celou dlužnou částku a zároveň vznikne žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poplatek z prodlení za předpokladu zaplacení dlužné částky žalovaným: do 5 dnů po splatnosti vyúčtování [částka], do 10 dnů po splatnosti vyúčtování [částka], do 15 dnů po splatnosti vyúčtování [částka], do 20 dnů po splatnosti vyúčtování [částka], do 25 dnů po splatnosti vyúčtování [částka], do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování [částka] + 10 % z celkového vyúčtování, přičemž jednotlivé poplatky se nesčítají. Žalovaný v době od [datum] do [datum] čerpal prostřednictvím karty peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Uhradil jen jednu splátku ve výši [částka]. Zbývající peněžní prostředky nevrátil a nesplnil tak povinnost vyplývající ze smlouvy. Vyúčtováním za měsíc prosinec 2019, splatným dne [datum], vyúčtovala žalobkyně k zaplacení cenu služeb – [částka], zahrnující smluvní pokutu ve výši [částka] a poplatky z prodlení ve výši [částka], vyúčtováním za leden 2020, splatným do [datum], bylo vyúčtováno k zaplacení celkem [částka], z toho smluvní pokuta ve výši [částka] a poplatek z prodlení ve výši [částka]. 4. Z předložených listin nevyplynulo, že by žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žaloba v tomto směru postrádala jakákoli tvrzení. Protože se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, nemohlo jí být poskytnuto poučení o nutnosti doplnit skutková tvrzení. V zájmu žalobkyně bylo tvrdit (a následně prokázat), že před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Protože tak neučinila, vycházel soud z toho, že schopnost žalované splácet úvěr zkoumána nebyla. 5. Právní posouzení soudu je následující: podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. V posuzované věci žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná. 12. Je bez pochyb, že žalovanému se na základě neplatné smlouvy dostalo finančního plnění a je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému plnění v celkové výši [částka], z něhož žalovaný uhradil jen [částka]. Ve zbývajícím rozsahu ([částka]) se na úkor žalobkyně obohatil a v tomto rozsahu je povinen obohacení vydat žalobkyni. 13. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Žalovaný měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván k zaplacení. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne [datum], kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení do [datum]. Od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení za dobu před [datum], v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v převážné části úspěch, právo na náhradu 62 % nákladů řízení. Soud zohlednil poměr úspěchu účastníků (81 % - 19 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů právního zastoupení. Za tři úkony náleží žalobkyni odměna ve výši 3 x [částka] (§ 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - dále jen „a. t.”), tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy [částka]. Z celkových nákladů ve výši [částka] bylo žalobkyni přiznáno 62 %, tedy částka [částka].