12 C 17/2022-25 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum], kdy předmětem nájemní smlouvy byl nájem bytu [číslo] o velikosti 1+1 na adrese [adresa žalovaného], předmětnou žalobou žalobce požaduje zaplacení dlužného nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2020. Soud rozhodl dle ustanovení § 115 a) o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce svůj nárok prokazoval důkazy listinnými a to informací o pozemku, ze které bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem domu, ve kterém se byt nachází. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že nájemní vztah byl uzavřen do [datum]. Žalovaný následně požádal žalobce o obnovení nájemní smlouvy respektive prodloužení nájemní smlouvy, kdy mu přípisem žalobce ze dne [datum] bylo sděleno, aby byt vrátil nejpozději do [datum]. Z evidenční karty k červnu 2020 bylo zjištěno, že uvedený byt byl užíván žalovaným do [datum] z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad ke dni [datum] bylo zjištěno, že dosud nebyl zaplacen nedoplatek služeb za rok 2020 ve výši 1 068 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívní a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2217 o.z. nájemné se platí v ujednané výši a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věci za obdobných podmínek. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel dle ust. § 2247 odst. 3 o.z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce měl ve věci plný úspěch byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem za 2 hlavní úkony právní pomoci po 1 000 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle ustanovení § 137/3 o.s.ř.