12 C 313/2021-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě přenechal žalobce žalovanému do užívání byt [číslo] v [obec], ulice [adresa] [anonymizováno] 13, nájemní vztah byl prodlužován na základě dohody smluvních stran, a to až do [datum], jak vyplývá z hlášenky volného bytu. Předmětnou žalobou se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku na nájemném za srpen 2016 ve výši 523 Kč, nadále nedoplatku za vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum]. Ve výši 3 786 Kč a dále nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 7 791 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud zjistil následující skutkový stav z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že ohledně bytu [číslo] v [obec], ulice [ulice] blok 13, [adresa] byla uzavřena nájemní smlouva na období od [datum] do [datum], nájem bytu prodloužen nájemní smlouvou ze dne [datum] na období od [datum] do [datum], nájem bytu prodloužen nájemní smlouvou ze dne [datum] na období od [datum] do [datum]. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] byl zjištěn nedoplatek ve výši 7 791 Kč, dále z vyúčtování za období [datum] až [datum] byl zjištěn nedoplatek ve výši 3 786 Kč, žalobce též zaslal doklady ohledně doručení vyúčtování služeb. Z hlášenky valného bytu bylo zjištěno, že tento byl uvolněn nájemcem k datu [datum]. 4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 2201zákona č. 89/2012 Sb. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2251 odst. 1 občanského zákona nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 5. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související se poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 stejného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby, členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílu ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku za prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě listinných důkazů soud jednotlivé nároky žalobci přiznal, po celé období trvá nájemní vztah žalovaného několikrát prodlužovaný, nedoplatky za vyúčtování služeb byly taktéž jednotlivými vyúčtováními, a to za rok 2016 a za rok 2017 prokázány. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž měl ve věci úspěch nárok na náhradu nákladů řízení za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, náklady právního zastoupení žalobci přiznány nebyly, neboť žalobce je statutárním městem, u kterého lze presumovat dostatečné materiální vybavení a zabezpečení k tomu, aby hájil svá práva a zájmy, aniž by musel využít právní pomoci advokátů (II. US [číslo]). [příjmení] o dlužné nájemné a nezaplacené nedoplatky na službách spojených s užíváním bytu se svou složitostí jakkoli nevymyká, ba naopak se jedná po právní stránce o řízení relativně jednoduché. Náklady na advokáta vynaložené žalobcem, tak nelze považovat za účelně vynaložené a soud tak neuložil žalované povinnost tyto náklady žalobci nahradit.