13 C 351/2022-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky 39 875 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce a dodatku ke smlouvě uzavřené mezi účastníky dne [datum] prostřednictvím webových stránek žalobce www.coolcredit.cz. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit jistinu spolu s poplatkem ve výši 5 300 Kč do dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a dle žalobce mu tak vznikla povinnost zaplatit kromě výše uvedených částek též účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši celkem 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 575 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se nedostavil. Soud postupoval dle § 101 ods. 3 o.s.ř. 3. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce včetně dodatku ke smlouvě na základě které, žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem ve výši 5 300 Kč nejpozději do [datum]. Skutečnost, že předmětnou smlouvu, jejíž žalobcem předložená verze nebyla žalovaným podepsána, uzavřel právě žalovaný, má soud za prokázané ve spojení se zjištěním, které soud učinil z Potvrzení o platbě [právnická osoba], že na účet žalovaného byla z účtu žalobce dne [datum] připsána částka 20 000 Kč a dne [datum] částka 5 000 Kč. 4. Stran zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou jistinu s příslušenstvím soud zjistil následující. Z předložených listin (dokladu o příjmu) bylo zjištěno, že příjem žalovaného ve stálém pracovním poměru činil okolo 41 041 Kč, žalobce zkoumal jeho výdaje, rodinný stav i podmínky bydlení. Protože se v řízení žalobci na základě předložených důkazů podařilo prokázat úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutou půjčku, soud shledal uzavřenou smlouvu o zápůjčce včetně dodatku ke smlouvě za platně uzavřenou. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní. 6. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 7. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Podle § 3 ods. 1 písm. d) z.s.ú. pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 ods.2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle čl. 8 ods. 1 směrnice 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. S ohledem na zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutou částku dospěl soud k závěru, že žalobce jednal s odbornou péčí, když úvěruschopnost žalovaného posoudil. 18. Protože smlouva o zápůjčce je z výše popsaných důvodů (splnění povinnosti žalobce posoudit schopnost žalovaného splácet) v celém svém obsahu platná, je proto třeba žalobě vyhovět. 19. Žalovaný na základě platné smlouvy obdržel plnění ve výši 25 000 Kč a zavázal se vrátit kromě poskytnutého plnění zaplatit i poplatek ve výši 5 300 Kč (viz bod 1.3. dodatku ke smlouvě). Účastníci se dle bodu 2.3 Smlouvy dohodli i na výši smluvní pokuty v případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků. V daném případě se jedná o částku 9 575 Kč. Žalovaný z poskytnuté částky ničeho nezaplatil. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po zaslání výzev a upomínek ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Se zaplacením se žalovaný dostal do prodlení a soud žalobě vyhověl i v případě příslušenství pohledávky. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 396 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 596 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., ve výši 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve výši 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.