22 C 32/2022-29 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byly pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako oprávněným zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 3 433,51 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Z titulu téže smlouvy byla předmětem řízení faktura [číslo] znějící na částku 1 723,91 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Předmětem řízení byl z uvedené smlouvy rovněž poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Dále byl předmětem řízení poplatek vždy ve výši 240 Kč za upomínku ze dne [datum], [datum] a [datum], celkem 720 Kč. 2. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] v níž se zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii na odběrní místo EAN [číslo] na adrese [adresa]. 3. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal platit za dodanou elektrickou energii cenu dle aktuálního ceníku žalobkyně. Žalovaný však řádně nezaplatil za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] a tento odběr mu byl účtován fakturami [číslo]. 4. Rovněž soud zjistil, že dle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny je zákazník zavázán nahradit náklady na přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny dle ceníku příslušného distributora. Dle ceníku distributora žalobkyně společnosti [právnická osoba] činil poplatek za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy částku 907,50 Kč. 5. Rovněž soud zjistil, že dle Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny je žalobkyně oprávněna vyúčtovat zákazníkovi poplatek ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku k úhradě jakékoli splatné platby. 6. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny jsou formulářového charakteru a jsou psány drobným písmem. Tato listina nebyla žalovaným podepsána. 7. Právní posouzení věci se opírá o § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Soud v souladu s těmito zákonnými ustanoveními přiznal žalobkyni právo na zaplacení částek odpovídajících výši plnění v podobě plynu a elektřiny, které se žalované dostalo. 8. O žalovaném poplatku ve výši 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy soud rozhodl v souladu s § 2903 odst. 1 o. z., podle kterého nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. 9. Pokud by došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalovaným podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona, vznikla by na straně žalobkyně škoda, které v důsledku odpojení odběrného místa od distribuční soustavy žalobkyně v souladu s § 2903 odst. 1 o. z. zabránila. Žalobkyni v souladu s odpojením žalovaného vznikly náklady ve výši 907,50 Kč, neboť tuto částku byla nucena uhradit distributorovi za provedení odpojení. V souladu s § 2908 o. z. má nárok na jejich náhradu vůči žalovanému. 10. K nároku žalobkyně ve výši 720 Kč (3 x 240 Kč) za upomínky, soud uvádí následující. Soud tyto poplatky posoudil jako smluvní pokuty ve smyslu §2048 a násl. o. z., když ze Všeobecných obchodních podmínek ani z ceníku žalobkyně ani z jejich výše nevyplývá, že se jedná o náklady na upomínání žalovaného. 11. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 12. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 14. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 15. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 16. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). 17. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalovanou smluvní pokutu za písemné upomínky, resp. nárok na ně zamítl, neboť ujednání o nich nebylo součástí smlouvy o dodávce elektřiny samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, na které v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalovaného jako spotřebitele. Původní věřitel si tak v právním vztahu nepočínal poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu. 18. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Původně byla žalovaná částka 6 784,92 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 6 064,92 Kč, tj. v 89 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (89 % - 11 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 78 % vynaložených nákladů. 21. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 489 Kč, 78 % z této částky představuje částku 1 161,42 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána. 22. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř.