22 C 334/2022-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalované částky domáhala z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize uzavřené mezi žalobkyní (dříve pod [právnická osoba] s. r. o.) a žalovanou dne [datum]. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacené smluvní pokuty vyúčtované žalované z důvodu, že nevrátila zapůjčená zařízení, a to dva STB/CA Modul s. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] a dvě přístupové karty [číslo] ač tak učinit v souladu se smlouvou do 10 dnů od ukončení předmětné smlouvy měla. Za set-top-boxy je žalována smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každý z nich, za přístupové karty ve výši 1 500 Kč za každou z nich. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, v níž se zavázala poskytovat žalované mj. službu [anonymizována čtyři slova] [číslo] v rozsahu„ Základ (SAT)“ (viz smlouva ze dne [datum]). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 24 měsíců (viz smlouva v části„ Předmět plnění“). Součástí smlouvy účastníci učinili mj. Zvláštní podmínky pro službu [anonymizována čtyři slova] a Ceník (viz čl. II předmětné smlouvy). 5. Spolu se smlouvou byla žalované pronajata zařízení v podobě dvou STB/CA Modul s. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] a dvě přístupové karty [číslo] (viz smlouva v části„ Poskytované služby“). Podle čl. I. smlouvy účastník souhlasí mj. se smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného Technického zařízení a ve výši 1 500 Kč za mj. nevrácení karty. Z uvedeného smluvního ujednání soud dále zjistil, že tato povinnost není v čl. I smlouvy vázána na ukončení předmětné smlouvy, popř. na způsob takového ukončení. 6. Samotná smlouva byla formulářového charakteru a psána velmi malým a drobným písmem, a to včetně ustanovení o smluvní pokutě (viz předmětná smlouva). 7. Ke dni [datum] byla smlouva ukončena a žalovaná byla vyzvána k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty dopisem ze dne [datum], rovněž pak k zaplacení žalované smluvní pokuty (viz předmětný dopis). V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu [anonymizována čtyři slova] (dále jen Zvláštní podmínky) byla žalovaná povinna vrátit Technická zařízení, které jí byla poskytnuta nejpozději do 10 dnů od data ukončení smlouvy. Zařízení měla vrátit jejich odesláním a doručením na adresu skladů uvedených na webových stránkách žalobkyně, protokolárním odevzdáním technikovi nebo odevzdáním v provozovně žalobkyně (čl. 4 smluvních podmínek). Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze Zvláštních podmínek. Žalovaná dosud uvedená zařízení žalobkyni nevrátila. 8. Dle čl. 4 podmínek je účastník povinen bez zbytečného odkladu oznámit ztrátu, krádež, zničení nebo poškození technického zařízení. Neprokáže-li účastník, že ke ztrátě, krádeži, zničení či poškození nedošlo porušením jeho povinností, žalobkyně vymění nebo opraví technické zařízení až poté, co účastník uhradí cenu takového zařízení včetně úhrady nákladů spojených s opravou nebo výměnou. 9. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně v souladu se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřenou se žalovanou pronajala žalované uvedená zařízení v podobě dvou set-top boxů a dvou přístupových karet za účelem poskytování služeb, k nimž se současně zavázala. S ohledem na skončení předmětné smlouvy požádala o vrácení poskytnutých zařízení. Žalovaná tato zařízení dosud nevrátila, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení smluvních pokut za nevrácení těchto zařízení. Vrácení zařízení mělo být provedeno žalovanou postupem stanoveným ve smluvních podmínkách žalobkyně, který jednostranně zatěžoval žalovanou. Smlouva byla formulářového charakteru a byla psána velmi drobným a malým písmem včetně ustanovení o smluvní pokutě, která nebyla nijak více zvýrazněna. 10. Právní posouzení věci se opírá o z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (zejména §61 a násl. zákona), §419 a násl., § 1810 a násl., § 2048 a násl., §2201 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 11. Ustanovení §63 z. o elektronických komunikacích stanoví náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podle §63 odst. 1 písm. p) tohoto zákona (ve znění v době uzavření předmětné smlouvy) v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek. 12. Podle §419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 14. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Podle §1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 16. Podle §2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 17. Podle §2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 18. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 19. Podle §2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 20. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o elektronických komunikacích podle §63 a násl. zák. o elektronických komunikacích s tím, že v části týkající se pronájmu uvedených zařízení je třeba na posouzení smluvních práv a povinností použít odpovídající ustanovení týkající se nájmu věci v §2201 a násl. o. z. Rovněž soud shledal, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 409, §1810 a násl. o. z. 21. V souladu s tím, že smlouva podléhá regulaci spotřebitelského práva, soud učinil závěr, že povaha žalovaného nároku je v rozporu s ochranou spotřebitele zakotvenou v občanském zákoníku. Soud zjistil, že ustanovení smluvních podmínek o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení poskytovateli služeb (popř. osobě jí pověřené) zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry ve smyslu §1813 o. z. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutých technických zařízení. Bylo proto nepochybně v zájmu poskytovatele služeb tato zařízení poskytnout, resp. pronajmout. Přesto v případě ukončení smlouvy je to žalovaná, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to v krátké lhůtě a způsobem, který nutí žalovanou vynaložit ještě další náklady (poštovné, popř. jízdné) na vrácení těchto zařízení poskytovateli služeb. I tento způsob ujednání by byl akceptovatelný, úprava v §2225 o. z. je dispozitivní, avšak už tím vzniklá nerovnováha v neprospěch spotřebitele by měla být ještě umocněna smluvní pokutou, která by v případě nesplnění smluvní povinnosti vrátit zařízení účastníka stíhala. K takovému smluvnímu ujednání soud nemůže v souladu § 1815 o. z. přihlédnout. 22. Z formulace smluvní pokuty v čl. I předmětné smlouvy je dále zřejmé, že účelem předmětné smluvní pokuty není zajištění splnění smluvní povinnosti vrátit poskyto