22 C 391/2022-19 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 40 644 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 22 987,49 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 17 656,51 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 10 255,45 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 28 994 Kč složený z úroku ve výši 9 888 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 11 189 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 917 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč (poslední splátku ve výši 2 437 Kč) splatných vždy ke konci splátkového období (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce. Dosud žalovaný z titulu předmětné půjčky zaplatil částku 18 350 Kč (viz žalobní tvrzení žalobkyně v čl. II. žaloby). 5. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že žalovaný byl věřitelem seznámen s výší RPSN, se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru podle § 95 z. o spotřebitelském úvěru, to vše, aby mohl posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem: čistý příjem ve výši 13 911 Kč. Dále bylo vyplněno, že dalším příjmem domácnosti je částka 17 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyčíslil částkou 7 890 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici pracovní smlouvu, 2 výplatní pásky, blíže neoznačený doklad o příjmech přítelkyně, SIPO a nájemní smlouvu (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty"). Soud dále ze Zákaznické karty zjistil, že žalovaný byl svobodný, měl dvě vyživovací povinnosti. 6. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty. 7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek). 8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že řádně osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze výši příjem ve výši 13 911 Kč, nikoli již další příjem domácnosti v tvrzené výši 17 000 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 28 994 Kč. Žalovaný dosud z titulu předmětné smlouvy uhradil částku 18 350 Kč. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z. 10. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 11. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 13. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 14. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 16. Podle §2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 18. Podle §75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 19. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětné smlouvy o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvy o spotřebitelském úvěru. 20. Podle §86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle §86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle §87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná