22 C 400/2021-16 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu nároku náhradu škody, kterou způsobil žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně dne [datum] na depu [obec a číslo] v [obec] – [část obce], [ulice] [č.p.], kdy při řízení služebního vozidla poškodil vozidlo žalobkyně [registrační značka]. Žalobkyni vznikla povinnost nahradit škodu poškozenému ve výši 6 650 Kč, z titulu pojištění žalobkyně byla pojišťovnou uhrazena škoda ve výši 4 650 Kč. Ve zbývajícím rozsahu se náhrady škody domáhá žalobkyně po žalovaném v souladu s Dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. 2. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] byla mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnance uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou. Dne [datum] byla rovně mezi účastníky sepsání Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. K rozvázání pracovního poměru došlo na základě dohody účastníků ze dne [datum]. Dne [datum] žalovaný při řízení služební vozidla [registrační značka] při couvání z parkovacího místa na depu [obec a číslo] poškodil mj. pravý přední plastový nárazník a pravý přední blatník služebního vozidla. Škoda byla vyčíslena částkou 6 650 Kč oddělením řízení flotily firemních vozidel s přihlédnutím k amortizaci a zdanění koeficientem DPH. Z titulu pojištění žalovaného byla pojišťovnou [anonymizována tři slova] uhrazena žalobkyni částka 4 650 Kč. V období od [datum] do [datum] činil průměrný hrubý výdělek žalovaného částku 21 919 Kč hrubého měsíčně. 3. Právní posouzení nároku žalobkyně se opírá o § 4 z. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 249 a násl. zák. práce. Podle § 4 písm. a) z. č. 361/2000 Sb. při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. 4. Podle § 249 odst. 1 zák. práce je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. 5. Podle § 250 odst. 1 zák. práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 6. Podle § 257 odst. 1 zák. práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. 7. Podle § 257 odst. 2 zák. práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. 8. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. Konkrétně výše nákladů řízení žalobkyně byla určena podle vyhl. č. 254/2015 Sb. Podle §1 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. tato vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. 11. Podle §2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. činí výše paušální náhrady 300 Kč za každý úkon. 12. Podle §1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb. pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména mj. písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny. 13. Žalobkyni byla přiznána paušální náhrada za 2 úkony v podobě žaloby a výzvy k plnění, celkem částka 600 Kč. Žalobkyni byla rovněž přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.