32 C 133/2022-33 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.673,78 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 22,5 % ročně z částky 1.073,78 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 115,71 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.673,78 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru – [anonymizována dvě slova]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum] (v elektronické podobě), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, který byl poskytnut s roční úrokovou sazbou 22,50 % a RPSN 25 %. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel a dostal se do prodlení, právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, poskytování úvěru ukončil, pohledávku ke dni [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka ve výši 1.673,78 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 1.073,78 Kč a poplatky a smluvní pokutou 600 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s Přílohami, Seznamem postoupených pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněným právním předchůdcem žalobce ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 5. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídal tvrzením žalobce, která jsou uvedená v odstavci druhém v odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. 6. Z obsahu spisu není zřejmé, jak přesně právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, žalobce tyto skutečnosti ani přes výzvu soudu dále nedoložil. Z obsahu spisu je však zřejmé, že žalovaný poskytnutý úvěr řádně splácel a téměř jej splatil, když z jistiny úvěru ve výši 30.000 Kč, která mu byla ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuta, zbývá uhradit jistinu ve výši 1.073,78 Kč. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení, další exekuční řízení bylo zahájeno až po uzavření smlouvy o úvěru. Soud v daném případě dospěl k závěru, že i přes jednu zjištěnou exekuci byl žalovaný v době poskytnutí úvěru úvěruschopný, neboť byl schopen poskytnutý úvěr po dobu několika let řádně splácet a téměř jej splatil, včetně sjednaných úroků. Soud proto posoudil žalovaného jako úvěruschopného a úvěrovou smlouvu jako platně uzavřenou. 7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Na úroky z prodlení soud aplikoval ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, ve spojení s § 517 odst. 2 zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Soud neaplikoval ust. § 122 odst. 4 zák. [číslo] o spotřebitelském úvěru, kterým by bylo omezeno úročení sjednanými úroky z úvěru pouze na dobu 90 dnů ode dne prodlení, neboť dle výpisu z úvěrového účtu je patrné, že žalovaný byl v prodlení se splátkami již v roce 2019. 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.