32 C 22/2022-48 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7.255 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 617,81 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy úvěru [číslo]“ kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], přímo se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč, a to v hotovosti proti podpisu úvěrové smlouvy. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách a proto právní předchůdce žalobce pohledávku zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Dlužná částka ve výši 7.255 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou dluhu 5.000 Kč a smluvní pokutou 2.255 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení příslušenství pohledávky, konkrétně úroků z úvěru ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny výše. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Potvrzením o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výrocích II. tohoto rozsudku. 5. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byl žalovaný [anonymizována tři slova] (na čl. 25 – 26), usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byla žalovanému [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [příjmení] (na čl. 28 – 29). Žalovaný byl ve [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], že [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] či [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] o [anonymizována tři slova]. 6. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. [role v řízení] [role v řízení] se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. <i>7. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení – toto exekuční řízení bylo skončeno ještě před podpisem úvěrové smlouvy.</i> 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný smlouvy o úvěru podepsal v době, kdy byl již soudem [anonymizována tři slova] tak, že není [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], konkrétně ani [anonymizováno] o [anonymizováno] či o [anonymizováno]. Proti podpisu smlouvy byla žalovanému ze strany právního předchůdce žalobce vyplacena částka 5.000 Kč, přičemž žalovaný tyto finanční prostředky převzal. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatnou, neboť žalovaný při jejím podpisu prokazatelně neměl dostatek [anonymizováno], aby takové právní jednání mohl samostatně učinit. Pro úplnost soud dodává, že z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdce žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zcela rezignoval na posouzení úvěruschopnosti žalovaného, což by bylo důvodem pro neplatnost smlouvy i v případě, že by žalovaný nebyl [anonymizována tři slova] Částku 5.000 Kč proto soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 9. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 8.771,31 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení (celkem do dne vyhlášení rozsudku 6.149,31 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení, poplatků a nákladů na vymáhání pohledávky. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 70,11 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalovaného tak činil 29,89 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 40,22 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 1.489 Kč, tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 598,88 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, jímž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšnému žalobci, v němž byla přiznána náhrada nákladů řízení), a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.