32 C 260/2022-35 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, který s právním předchůdcem žalobce, tj. [právnická osoba], uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které mu právní předchůdce žalobce poskytl úvěr ve výši 2.500 Kč, nicméně právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru řádně neověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce po postoupení pohledávky proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, čímž na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobce. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě žalované částky, která je pouze jistinou poskytnutého úvěru, nicméně žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka ve výši 2.500 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 2.500 Kč. Žalobce se dále domáhal úhrady zákonného úroku z prodlení z žalované částky za období od [datum] do zaplacení, a to v zákonné výši 8,05 %. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Seznamem postoupených pohledávek (na čl. 26). Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 5. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobce, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 2. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. 6. Soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] patřil žalovanému a že na tento účet byla ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuta částka ve výši 2.500 Kč dne [datum], jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 21 – 22 spisu). Soud proto žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem částku ve výši 2.500 Kč a z ní zákonné úroky z prodlení ode dne prokazatelného prodlení žalovaného, a to z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 451 zákona č. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, přičemž časová působnost vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 o bezdůvodném obohacení. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku, ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.