32 C 308/2019-97 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 215.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 20.194,52 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 215.000 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 2.400 Kč (tj. 2 x 1.200 Kč) – to vše s odůvodněním, že: Žalobce v zastoupení svého jednatele, pana [příjmení] [příjmení], uzavřel se společností [právnická osoba], (což je tehdejší obchodní firma žalovaného, kterou používal do [datum] – poznámka soudu) [IČO], (dále jen„ žalovaný“), v souladu s ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), kdy žalovaný jako prodávající se zavázal žalobci odevzdat a převést na něj vlastnické právo k nákladnímu vozidlu [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Předmět koupě“) a žalobce jako kupující se zavázal Předmět koupě převzít a zaplatit za něj žalovanému kupní cenu. Za žalovaného v této záležitosti jednal pan [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec]. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalobce v rámci Smlouvy složí na účet poskytnutý žalovaným jako prodávajícím zálohu na koupi Předmětu koupě v částce 600.000 Kč. Žalobce zálohu v uvedené výši složil na účet žalovaného dne [datum]. Navzdory složení zálohy v částce 600.000 Kč na Předmět koupě ze strany žalobce na účet poskytnutý žalovaným v souladu se Smlouvou však následně nedošlo ze strany žalovaného ani po dvou měsících k žádnému plnění, tj. k odevzdání a převodu vlastnického práva k Předmětu koupě na žalobce, a to ani po žalobcových předchozích výzvách. Podle ust. § 2087 občanského zákoníku je povinností prodávajícího odevzdat kupujícímu věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Prodávající pak svou povinnost odevzdat věc kupujícímu dle ust. § 2088 občanského zákoníku splní, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí. Ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku dále stanoví, že neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Konečně dle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, přičemž podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Žalovaný proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti porušil Smlouvu podstatným způsobem, když navzdory urgencím ze strany žalobce nesplnil svůj závazek dle Smlouvy odevzdáním a převodem vlastnického práva k Předmětu koupě na žalobce, a to ani po dvou měsících od uzavření Smlouvy. Žalobce tak byl nakonec nucen dne [datum] od Smlouvy v souladu s ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit a požádat žalovaného o vrácení složené peněžité zálohy na Předmět koupě ve výši 600.000 Kč. Přestože pan [jméno] [příjmení] jednající za žalovaného ve vzájemné komunikaci přislíbil, že složená peněžitá záloha bude žalobci vrácena, nebylo následně žalobci navzdory odstoupení od Smlouvy na složené záloze v částce 600.000 Kč vráceno ničeho. Žalovaný proto bez právního důvodu zadržoval částku 600.000 Kč složenou žalobcem na účet poskytnutý žalovaným a v souladu s ust. § 2991 občanského zákoníku se tímto jednáním dopustil bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Protože ze strany žalovaného nedošlo k vydání částky bezdůvodného obohacení dobrovolně, a to ani po opakovaných výzvách, vyzval nakonec žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení v částce 600.000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovaný následně dne [datum] uhradil na účet žalobce částku ve výši 385.000 Kč, dále však již žalobci do dnešního dne neuhradil ničeho. Žalobce v neposlední řadě upozorňuje na to, že v souladu s ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 občanského zákoníku, mu náleží též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z neoprávněně zadržované částky bezdůvodného obohacení v důsledku prodlení žalovaného s jeho vydáním žalobci. S ohledem na skutečnost, že závazek mezi žalovaným a žalobcem je vztahem závazkovým mezi podnikateli, vznikl žalobci vůči žalovanému, jako podnikateli, ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ Nařízení vlády“), současně nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky žalobce v minimální výši 1.200 Kč. V případě žalobce se tedy jedná o nárok na úhradu nákladů ve výši 1.200 Kč. 2. Žalovaný proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podal dne [datum] neodůvodněný odpor (na čl. 9), který následně doplnil podáním doručeným soudu dne [datum], v němž se k věci vyjádřil takto: Jedná se obchodní věc, kdy žalobce po naší společnosti požadoval dovoz specifického nákladního automobilu a to s odpočtem DPH. Požadavky během výběru byly stále upravovány a několikrát se měnily. Cca dva měsíce jsme tento vůz hledali a zasílali nabídky žalobci, který stále vybíral, až si z našich nabídek jednu vyhlédl. Následně jsme kontaktovali prodejce a také ho navštívili. Celkem jsme absolvovali tři cesty do zahraničí, bohužel se tento vůz nepodařilo zakoupit z důvodů skládání a deponování DPH v Německu, s čímž žalobce nesouhlasil. S částkou 215.000 Kč nesouhlasíme, a to v celé části. Do dnešního dne se nepodařilo se žalobcem domluvit na výši naší provize. Jedná se o náklady za tři cesty do Německa cca 760 km cesta tam a zpět, vyhledávání nákladního vozidla dle požadavků žalobce. Zajištění dodatečné výbavy vozidla (plachta, spací nástavba). Zcela neuznáváme náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení jsou dle našeho mínění nepřiměřeně vysoké. Od [anonymizováno] [rok] do dnešního dne máme zablokovaný účet společnosti [právnická osoba] a to částkou ve výši [částka], přičemž ho nemůže využívat. Na tomto účtu jsou zablokované finanční prostředky, a již několikrát jsme žalobkyni vyzývali, aby zařídila odblokování účtu a nechala si strhnout finanční prostředky deponované na tomto účtu. Z výše uvedených důvodů zcela neuznáváme vymáhanou částku. Vše jsme schopni na výzvu soudu doložit. 3. Soud považuje za vhodné připomenout, že dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět co do částky 165.000 Kč, neboť žalovaný částku 165.000 Kč žalobci zaplatil dne [datum] – o tomto částečném zpětvzetí žaloby soud rozhodl samostatným usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], proti kterému žalovaný podal neodůvodněné odvolání, které poté na výzvu soudu doplnil a Krajský soud v Ústí nad Labem uvedené usnesení okresního soudu potvrdil a poukázal na to, že je třeba reagovat na návrh na změnu žaloby – rozšíření žaloby o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, které se vztahují ke kapitalizovaným zákonným úrokům z prodlení z částky 215.000 Kč od [datum] do [datum], přičemž o této změně žaloby, kterou se žalobce navíc oproti žalobě po žalovaném domáhal nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč soud rozhodl samostatným usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že tuto změnu žaloby nepřipustil. 4. Zde je vhodné rovněž zdůraznit, že přestože žalovaný nesouhlasil s celou žalobou, tak v rozporu s tímto svým postojem zaplatil žalobci převážnou část žalované částky, přičemž navíc ve svém prvním vyjádření k věci uvedl doslova, že:„ Na tomto účtu jsou zablokované finanční prostředky, a již několikrát jsme žalobkyni vyzývali, aby zařídila odblokování účtu a nechala si strhnout finanční prostředky deponované na tomto účtu.“ 5. Dále je nutné rovněž poukázat na to, že žalovaný se opakovaně omlouval z ústních jednání a žádal o jejich odročení z různých důvodů, zejména však z důvodu nemoci pana [příjmení] nebo i jeho rodinných příslušníků, přičemž však nikdy ani přes ujišťování, že tak učiní, nedoložil, že by tyto žádosti o odročení byly důvodné. Nereagoval ani na výzvy soudu k doložení oprávněnosti žádostí o odročení ústních jednání. Soud toto jednání žalovaného nemůže nevnímat jinak, než jako obstrukční a účelové mající za účel oddálit rozhodnutí soudu v dané věci. Stejně tak obrana žalovaného, která se táhla celým řízením jako červená nit, sestávala prakticky výlučně jenom z tvrzení, která, i když žalovaný tvrdil opak, nebyla nikdy prokázána žádnými relevantními důkazními prostředky. Obranu žalovaného tak tvořila prakticky jenom tvrzení žalovaného. 6. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Screenshotem mobi