32 C 455/2021-36 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 8.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], poskytl částku 8.000 Kč, a to údajně z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným dne [datum] (v elektronické podobě), uzavření této smlouvy však žalobce není schopen soudu doložit. Dlužná částka ve výši 8.000 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: bezdůvodným obohacením 8.000 Kč. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla poskytnuta částka 8.000 Kč, a to převodem na tento účet dne [datum] údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, zda byla tvrzená smlouva mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce uzavřena. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené má pouze to, že částka 8.000 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. [bankovní účet] dne [datum], jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 21 - 26 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla ze strany žalobce vyplacena částka 8.000 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 8.000 Kč a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částek a za období jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Částku 8.000 Kč soud žalobci přiznal nikoli z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zákonný úrok z prodlení pak soud žalobci přiznal ode dne, kdy prokazatelně informoval žalovaného o existenci dluhu (jak žalobce doložil Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a Podacím lístkem). 6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.