46 C 326/2021-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Mostě se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 524 Kč s úrokem z prodlení. Podle žaloby žalovaný cestoval dne [datum] na lince metra C žalobkyně bez platného jízdního dokladu ve stanici [příjmení]. Dopravnímu podniku vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dluh žalovaný nezaplatil, ač byl žalobkyní upomínán. 2. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu bydliště). 3. Žalovaný se žalobě nevyjádřil a zůstal zcela pasivní. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že žalovaný jel toho dne v 6:04 linkou metra C a ve stanici [příjmení] se neprokázal platným jízdním dokladem, v důsledku čehož mu byla kromě jízdného ve výši 27 Kč účtována přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. 5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 8. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. Žalobou uplatněný nárok je v souladu s § 2550 o. z. ve spojení s § 37 drážního zákona. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla v řízení plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 2 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby), 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek ve výši 126 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Celková výše nákladů řízení tak činí 1 126 Kč. Výzva k plnění nepředstavuje účelný náklad právního zastoupení, neboť ji mohla (s ohledem na její jednoduchost) učinit sama nezastoupená žalobkyně. 11. Žalovaný je povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§149 odst. 1 o. s. ř.).