48 C 13/2022-30 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka] a smluvní pokuta za prodlení žalovaného ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictví [webová adresa], kde se žalovaný registroval, doložil doklad totožnosti a výpis ze svého účtu. Úvěruschopnost byla posuzována. Žalobkyně na výzvu soudu k doložení uzavření smlouvy a posouzení úvěruschopnosti nereagovala. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 5. Email ze dne [datum] prokazuje výzvu před podáním žaloby žalovanému k úhradě dlužné částky. 6. Výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje výzvu před podáním žaloby žalovanému k úhradě dlužné částky. 7. Kopie OP a fotografie osoby s OP prokazují, že žalobkyně disponuje kopií OP žalovaného a zřejmě i jeho fotografií, jak drží svůj OP. 8. Výpis z účtu [právnická osoba], prokazuje, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného byla žalobkyni poukázána částka [částka] dne [datum]. 9. Výpis z [anonymizováno] ze dne [datum] prokazuje, že byl zkoumán žalovaný, neměl mít žádnou půjčku. 10. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] není žalovaným podepsána, je v ní uvedeno, že byla uzavřena elektronicky pomocí SMS kódu. 11. Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhradě ze dne [datum] prokazuje, že byla dne [datum] vyplacena částka [částka] na účet žalovaného ze sml. [číslo]. 12. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Poukázání částky [částka] z účtu žalované strany neprokazuje, že tuto částku poukázala přímo žalovaná strana, mohla být poukázána i osobou, která má přístup k účtu žalované strany na základě dohody s žalovanou či přímo osobou s dispozičním právem k účtu případně osobou s přístupovými údaji k elektronickému bankovnictví žalované strany. Kopie OP žalované strany či fotografie žalované strany neprokazuje, že žalovaná strana uzavřela smlouvu. 13. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. Není vůbec prokazováno, že telefonní číslo, na které měl být zaslán SMS kód, bylo žalované strany, že tento kód se dostal do dispozice žalované straně a že žalovaná strana jej zadala do systému žalobkyně. 14. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 15. Úvěruschopnost nebyla řádně zkoumána, byť byl jeden registry, tak příjmy a výdaje žalované strany nebyly vůbec zjištěny, natož aby byly ověřeny či prokázány. 16. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 17. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno [částka]. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě se žalované straně prokazatelně dostala do dispozice dne [datum] spolu s žalobou zaslanou soudem. Nebylo prokázáno, že by byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované strany, včetně ověření příjmů a výdajů, toto bylo pouze tvrzeno žalovanou stranou. 18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 19. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 20. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce [částka] z titulu bezdůvodného obohacení jakožto rozdílu mezi vyplacenou a uhrazenou částkou. Soud dále přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení od [datum], neboť teprve od toho dne se žalovaná strana dostala do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou jistinu, neboť na další částky žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, obdobně soud postupoval i ohledně úroků z prodlení. 22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 34,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].