48 C 66/2022-33 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka] (4x po [částka] za upomínku a [částka] za zesplatnění úvěru), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] s úrokem 15,50% ročně, který žalovaná řádně a včas nehradila. Úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn pro prodlení s úhradami. Úvěruschopnost byla zkoumána, žalovaná měla příjem [částka] a příjem domácnosti byl [částka]. Disponibilní příjem žalované byl dostatečný pro hrazení úvěru. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, který soud s ohledem na pochybnosti o zkoumání úvěruschopnosti nevydal. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou žalované. 6. Dopis ze dne [datum] oznamuje žalované postoupení pohledávky žalobkyni. 7. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 8. Smlouva o úvěru ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovanou, žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka] s 15,5% úrokem ročně, který měla žalovaná uhradit v 72 měsíčních splátkách. 9. Výpis z úvěrového účtu za [číslo] prokazuje složení žalované částky. 10. Dopis ze dne [datum] je oznámením o prohlášení úvěru za splatný ke dni [datum]. 11. Dohoda o úplatě ze dne [datum] spolu s potvrzením o úplatě ze dne [datum] prokazují, že bylo zaplaceno žalobkyní za postoupené pohledávky [právnická osoba] 12. Smlouva o postoupení pohledávek spolu s Příloha seznam postoupených pohledávek (položka 549) prokazují, že byla postoupena žalobkyni žalovaná pohledávka. 13. Sazebník poplatků neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 14. Všeobecné obchodní podmínky od [datum] a Všeobecné obchodní podmínky od [datum] a Všeobecné produktové podmínky od [datum] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 15. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 16. Výpisy z úvěrového účtu za dobu od [číslo] do [číslo] prokazují, že žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], uhradila celkem [částka]. 17. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, bylo vycházeno z údajů v žádosti, která byla ověřena v interních i externích databázích, byl zjištěn disponibilní příjem dostatečný pro úhradu splátek. Příjem žalované byl [částka], měla pracovní poměr na dobu [anonymizováno], byla [anonymizováno], příjem domácnosti byl [částka], bydlela v [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno], na nákladech na bydlení se podílela [anonymizováno], její měsíční splátkové zatížení bylo [částka] ze dvou úvěrů. 18. Upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] prokazují, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení. 19. Výzva k zaplacení před prodejem pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení. 20. Vysvětlení některých pojmů není podstatné pro rozhodnutí ve věci samé. 21. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru není podstatný pro rozhodnutí ve věci samé. 22. Platební historie prokazuje čerpání úvěru [částka] a jeho splacení ve výši [částka]. 23. Na základě provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žalované byla poskytnuta předchůdkyní žalobkyně částka [částka], uhradila celkem [částka]. V rámci předžalobní upomínky odeslané dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, tak pravděpodobně byly ověřeny příjmy žalované ve výši [částka], ale nebyly nijak zjištěny výdaje žalované na bydlení, není zřejmé, v jaké výši hradila náklady na bydlení (nájemné bytu či domu je značně odlišné a není tak možné ani odhadnout výši nájemného), není ani zřejmé, na základě čeho tvrdí banka, že náklady na bydlení hradila žalovaná ve výši [anonymizováno]. Příjmy domácnosti [částka] nejsou nijak vysvětleny, natož doloženy. Nemohlo tak ani dojít k výpočtu disponibilní částky, aby bylo možné stanovit, že je dostatečná pro úhradu splátek úvěru. 24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 25. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 26. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 27. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 28. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 29. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 30. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 32. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 33. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o