48 C 93/2022-35 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující dlužné splátky [částka], doplatek jistiny [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Žádosti / Smlouvy o úvěru ze dne [datum] a Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty [číslo], jíž byl žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila, vyčerpala jej ve výši [částka]. Úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. K zesplatnění došlo dne [datum]. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána. 2. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. [ulice] podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 5. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 6. Předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě do 7 dnů od odeslání upomínky. 7. Dodejka prokazuje, že dne [datum] byl žalované uložen dopis na poště od žalobkyně. 8. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé. 9. Dopis ze dne [datum] nadepsaný Zesplatnění pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 20 kalendářních dnů od vystavení dopisu, úvěr byl zesplatněn. 10. Výpisy ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 11. Upomínka před zesplatněním ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení dlužných splátek. 12. Upomínka ke smlouvě ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení dlužných splátek. 13. Upozornění ke smlouvě ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení dlužných splátek. 14. Přehled plateb prokazuje, že bylo celkem vyčerpáno [částka] a celkem bylo žalovanou uhrazeno [částka] dle sloupce F Platba. 15. Žádost / Smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] obsahuje v čl. II Smlouvu o poskytnutí úvěrového rámce, kterým žalobkyně požádala o poskytnutí úvěrového rámce a kreditní karty. Smlouva odkazuje na [ulice] podmínky. Součástí jsou tvrzení žalované o majetkových poměrech, kdy uvedla, že je na mateřské dovolené, má příjem [částka], výdaje na bydlení [částka], má 2 vyživované osoby, celkový příjem domácnosti je [částka]. 16. Výpis z obchodního rejstříku prokazuje existenci žalobkyně. 17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaná vyčerpala celkem [částka], uhradila celkem [částka], první výzva k úhradě dlužné částky je ze dne [datum] s úhradou do 20 dnů. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána pouze z tvrzení žalované, která uvedla, že má příjem [částka], náklady na bydlení [částka], měla vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Žalobkyně přes poučení soudu neoznačila důkazní prostředky k prokázání zkoumání úvěruschopnosti. 18. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 20. Dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 21. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 22. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy ze zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) ve znění účinném do 31. 12. 2013. 23. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 24. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že bylo vycházeno pouze z tvrzení žalované, která nebyla nijak ověřena, resp. k tomu nebyly přes výzvu předloženy žádné důkazní prostředky. Nadto i poměr tvrzených příjmů žalované oproti výdajům na bydlení, na vlastní potřebu a potřeby dvou dětí není dostatečný pro závěr o úvěruschopnosti žalované. Tvrzení o příjmech domácnosti nejsou podstatná, neboť nikdo jiný nebyl smlouvou zavázán společně s žalovanou. Dle názoru soudu tak nebyla úvěruschopnost žalované zkoumána řádně před poskytnutím úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná. Disponibilní příjem, tedy rozdíl mezi příjmy žalované a jejími výdaji na bydlení a výdaje pro ni a dvě děti, nadto vylučuje úvěruschopnost žalované. 25. Podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 26. Na příslušenství pohledávky, tj. na úroky z prodlení, soud aplikoval ust. § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 27. Soud dospěl k závěru, že žalované bylo vyplaceno [částka], uhradila celkem [částka], žalované tak vzniklo b