50 C 110/2022-42 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 8 347 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřely účastnice 19. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč a úrok. To vše prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Žalovaná dvakrát využila službu„ korunový odklad“, na základě které dvakrát posunula splatnost měsíční splátky, a to zaplacením 1 Kč dne 18. 10. 2021 a zaplacením 1 Kč dne 19. 11. 2021. Dále žalovaná zaplatila dne 20. 12. 2021 částku 1 Kč, kterou žalobkyně započetla na dluh ze smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradami jednotlivých splátek. Za to jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu dne 9. 3. 2022 ve výši 500 Kč a dne 12. 1. 2022 ve výši 500 Kč. Z důvodu prodlení žalované vznikly žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 460 Kč. Žalovaná tak celkem dluží žalobkyni částku 8 347 Kč, rovnající se součtu jistiny úvěru ve výši 4 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatků za 2 prodloužení splatnosti splátky v celkové výši 989 Kč, úroků ve výši 735 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Jednotlivé částky jsou po splatnosti a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím lustrace žalované ve veřejných a neveřejných databázích a prostřednictvím statistické modelu. Na základě získaných údajů posoudila žalovanou jako úvěruschopnou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastnice řízení na základě výzvy soudu souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastnice uzavřely 19. 9. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč a úrok. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to prostřednictvím lustrace žalované v příslušných registrech (CRIBIS, SOLUS, NRKI a ISIR) a porovnáním příjmů a výdajů žalované. Ve smlouvě si účastnice ujednaly, že žalovaná může, za poplatek ve výši 495 Kč, odložit měsíční splátku, přičemž tuto službu může využít maximálně dvakrát. Žalovaná dvakrát využila službu odkladu splátky zaplacením 1 Kč dne 18. 10. 2021 a zaplacením 1 Kč dne 19. 11. 2021. Dále žalovaná zaplatila dne 20. 12. 2021 částku 1 Kč, kterou žalobkyně započetla na dluh ze smlouvy. Žalovaná tak celkem na dluh ze smlouvy zaplatila 3 Kč, které započetla žalobkyně na úhradu jistiny ve výši 2 Kč a na úhradu poplatku za odložení splátky ve výši 1 Kč. Ničeho dalšího žalovaná nezaplatila a dostala se tak do prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč nebo ve výši dlužné splátky, a to v závislosti na tom, která částka bude nižší. Žalovaná se opozdila se zaplacením 1. splátky, která podle splátkové kalendáře měla činit 374 Kč a se zaplacením druhé splátky, která podle splátkového kalendáře měla činit 454 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 828 Kč (374 Kč + 454 Kč). Z důvodu prodlení žalované vznikly žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 460 Kč, a to za upomínání žalované telefonicky, písemně a prostřednictvím SMS. Žalobkyně má tak nárok na vrácení jistiny úvěru ve výši 4 998 Kč, zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, zaplacení poplatků za odložení splátek v celkové výši 989 Kč, zaplacení úroků ve výši 735 Kč, nahrazení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 460 Kč a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 828 Kč, tedy celkem dluží žalovaná žalobkyni 8 175 Kč, přičemž jednotlivé dluhy jsou po splatnosti. 6. Na smlouvu o úvěru aplikoval soud § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na posouzení úvěruschopnosti aplikoval soud § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na náklady s uplatněním pohledávky aplikoval soud § 513 o. z., na smluvní pokutu aplikoval soud § 2048 o. z. a na úroky z prodlení aplikoval soud § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud zamítl žalobu co do částky 172 Kč (1 000 Kč – 828 Kč) odpovídající nároku na zaplacení smluvní pokuty, jelikož žalobkyni vznikl v souladu se zněním smlouvy o úvěru nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 828 Kč a nikoliv ve výši 1 000 Kč, jak tvrdila žalobkyně. Dle smlouvy měla žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši splátky, se kterou byla žalovaná v prodlení, maximálně však do výše 500 Kč. Žalovaná se opozdila se zaplacením 1. splátky ve výši 374 Kč a 2. splátky ve výši 454 Kč, přičemž součet těchto splátek činí pouze 828 Kč (výrok I). V ostatních nárocích soud žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní a zákonné povinnosti a naopak žalovaná tyto povinnosti nesplnila a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalované přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení (výrok II). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 347 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok III).