50 C 167/2021-43 — Okresní soud v Mostě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení nesplacené části poskytnutého úvěru dle úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 35 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila v 84 sjednaných měsíčních splátkách po 1 883 Kč Smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši uvedené v úvěrové smlouvě, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje jistinu ve výši 33 796,69 Kč, náklady vymáhání 530 Kč (4x po 100 Kč za SMS, emaily a telefonáty a obyčejné dopisy a 1x 130 Kč doporučené psaní), poplatků za pojištění 298,91 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč (3x 500 Kč za prodlení s úhradou splátky, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení. Celkem byla uhrazena na úvěr částka 7476 Kč. Pro prodlení žalované s úhradami byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn, o čemž byla žalovaná informována. K úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že příjem žalované v době poskytnutí úvěru činil 10 000 Kč, z prověřování databází [příjmení], [příjmení], ISIR a NRKI bylo dále zjištěno, že žalovaná nemá žádné splátky po splatnosti. Žalovaná byla na [anonymizována dvě slova], svobodná a bydlela u rodičů. Z předložených výpisů z účtu žalované zjistila žalobkyně příjmy a výdaje žalované za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok], které činily [částka], [částka], [částka]. Žalovaná se nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaná měla v době poskytnutí úvěru jeden úvěr a jeden kontokorent. Na úvěr splátka ve výši 1 712 Kč měsíčně, z kontokorentu čerpala 2 400 Kč, ani u jednoho nebyla v prodlení se splacením. VÝZVA KE SPLACENÍ CELÉHO ÚVĚRU ze dne [datum] prokazuje, že byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě do 14 dnů. Dlužná částka činila 40 447,15 Kč. Výpis z obchodního rejstříku prokazuje existenci žalobkyně. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že dne [datum] byl úvěr vyčerpán ve výši 35 000 Kč. Splátka splatná dne [datum] nebyla uhrazena. Od této splátky již nebylo ničeho uhrazeno. Dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Složení dlužné částky odpovídá žalobním tvrzením. Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení před podáním žaloby. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že byla žalované zaslána. Smlouva o úvěru [číslo] prokazuje, že ji uzavřela žalobkyně s žalovanou dne [datum] distančním způsobem, předmětem kromě jiného byl bezhotovostní úvěr ve výši 35 000 Kč splatný v minimálních měsíčních splátkách po 1 068 Kč, úroková sazba 29,88% ročně, úvěr měl být poskytnut bezhotovostně na účet žalované [bankovní účet]. V případě nezaplacení splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, v případě zesplatnění úvěru ve výši 10% ze splatné jistiny. Žalovaná ve smlouvě potvrdila, že bydlí u rodičů, je svobodná, na [anonymizována dvě slova], jedno dítě, výše jejího příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy zák. č. 89/2012 Sb. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě, zároveň bylo prokázáno, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, zjistila si, že žalovaná řádně hradí splátky úvěrů v době poskytnutí tohoto úvěru, s ohledem na její příjem bylo zjevné, že byla schopna hradit i tento úvěr v době jeho poskytnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 624 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 446 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 125,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.