50 C 190/2021-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí povoleného debetu na běžném účtu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu minimální zůstatek. Ke dni [datum] vykazoval zůstatek na účtu žalovaného dluh ve výši 22 654,51 Kč, který prohlásila za splatný a požadovala jeho zaplacení. Žalovaný dluh nezaplatil a pohledávka je ve výši 20 000 Kč na jistině, kapitalizovaném smluvním úroku 1 398,51 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 10. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 11. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 12. Ze Smlouvy ze dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout bankovní služby, vedení běžného účtu, 13. Z předložené akceptace návrhu Smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum], soud zjistil, že žalovanému byl povolen debet ve výši 20 000 Kč na jeho běžném účtu. 14. Z přehledu platební historie vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr v celkové výši 20 000 Kč, žalovaný nic neuhradil. 15. Z dopisu ze dne [datum] nazvaného prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr z důvodu jeho neplacení a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve výši 22 654,51 Kč a to okamžitě. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] jak soud zjistil z předloženého výpisu z knihy pošty. 16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno dne25. 1. 2020, jak soud zjistil z přiloženého oznámení o postoupení pohledávek s přiloženým dokladem o odeslání dne [datum]. 17. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení před podáním žaloby. 18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 19. V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel z § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn. 20. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 519 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále z částky 1 900 Kč za účast při ústním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 a.t., 300 Kč jako paušální náhradu výdajů dle § 13 odst. 4 a.t., 500 Kč jako náhradu za ztrátu času za 5 ½ hodin na ústní jednání dne [datum], dle § 14 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jedná se o formulářovou žalobu s plněním nižším, než 50 000 Kč, žalobkyní opakovaně podávanou v typově stejných věcech zdejšímu soudu. 23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.