50 C 47/2022-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 24 296,66 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci 19. 1. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě zřídila žalobkyně žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] (dále jen„ bankovní účet“). Dne 8. 10. 2019 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě kontokorentu ve výši 24 000 Kč. Před uzavřením dodatku [číslo] posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně kontokorent a vyzvala žalovaného k zaplacení jistiny úvěru ve výši 23 996,66 Kč, kapitalizovaného úroku do zesplatnění ve výši 1 098,30 Kč a smluvního úroku 18,9 % ročně z jistiny úvěr od 1. 12. 2021 do 30. 12. 2021. Od 31. 12. 2021 pak požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 8,5 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného vznikly žalobkyni dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z rámcové smlouvy soud zjistil, že účastníci 19. 1. 2018 uzavřeli rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě zřídila žalobkyně žalovanému bankovní účet. 5. Z dodatku [číslo] soud zjistil, že dne 8. 10. 2019 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě kontokorentu ve výši 24 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit úrok z čerpaných peněz ve výši 18,9 % ročně. 6. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že žalobkyně měla podrobné údaje o příjmech a výdajích žalovaného. 7. Z přehledu čerpání soud zjistil, že žalovaný vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 23 996,66 Kč Tyto vyčerpané prostředky nevrátil. 8. Z přehledu účelně vynaložených nákladů soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného vznikly žalobkyni dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 592,20 Kč. 9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 19. 1. 2018 uzavřeli účastníci rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě zřídila žalobkyně žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. Dne 8. 10. 2019 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě kontokorentu ve výši 24 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal vyčerpané peníze vrátit a zaplatit úrok ve výši 18,9 % ročně. Před uzavřením dodatku [číslo] posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením údajů o příjmech a výdajích žalovaného získaných z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně kontokorent a vyzvala žalovaného k zaplacení jistiny úvěru ve výši 23 996,66 Kč, kapitalizovaného úroku do zesplatnění ve výši 1 098,30 Kč a smluvního úroku 18,9 % ročně z jistiny úvěru od 1. 12. 2021 do 30. 12. 2021. Od 31. 12. 2021 pak požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 8,5 % ročně. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho a je v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného vznikly žalobkyni dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 592,20 Kč. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Podle § 122 odst. 4 z. s. ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 15. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní a zákonné povinnosti a naopak žalovaný tyto povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a nárok na zaplacení smluvních úroků z prodlení ve výši podle § 122 odst. 4 z. s. ú. Dále přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši požadované žalobkyní, tedy ve výši 300 Kč. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 972 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 972 Kč.