50 C 97/2022-35 — Okresní soud v Mostě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 24. 2. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 980 Kč s příslušenstvím. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] a.s., uzavřeli dne 23. 3. 2021, smlouvu o úvěru [číslo] na částku 2 000 Kč, vyplacenou v hotovosti, ve znění dodatku ze dne 7. 4. 2021, na částku celkem 12 000 Kč, s tím, že částku 5 000 Kč poskytla právní předchůdkyně žalobkyně na účet sdělený žalovaným. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den 22. 4. 2021. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, uplatňuje žalobkyně kromě dlužné částky jistiny 12 000Kč také smluvní pokutu ve výši 1 980 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 23. 4. 2021 do 5. 10. 2021 ve výši 447 Kč a dále neuhrazenou paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 3. 2021 [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla se žalovaným na poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč se splatností do 30ti dnů od jeho poskytnutí. Podpisem smlouvy zároveň žalovaný potvrdil převzetí peněz v hotovosti ve výši 2 000 Kč. Dodatkem k této smlouvě ze dne 7. 4. 2021, který již byl uzavřen elektronicky, se pak úvěr navýšil o částku 10 000 Kč, na celkem 12 000 Kč, splatných do 30 dnů, tj. 22. 4. 2021. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 0 % ročně, celkem měl žalovaný zaplatit 12 000 Kč, bez prodloužení doby splatnosti. Dodatek byl uzavřen online prostředky, částka 10 000 Kč byla poslána na uvedený účet žalovaného v pěti splátkách po 2 000 Kč dne 24. 3., 30. 3., 31. 3., 6. 4., 7. 4. 2021. 6. Z obchodních podmínek vyplývá, že jsou nepodepsané a ani jinak nevyplývá, že by byly žalovanému známy či se žalovaným dohodnuty. 7. Z podepsaného formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tento je podepsán žalovaným. V tomto formuláři je uvedena úroková sazba úvěru, formulář obsahuje údaj o smluvní pokutě, která je ve výši 0,1 % z opožděné platby za každý den prodlení, dále je uveden paušální poplatek nákladů na vymáhání dlužné částky, 300 Kč jako poplatek za uzavření splátkového kalendáře. 8. Z výpisu účtu ze dne 24. 3. 2021, soud zjistil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni identifikační platbu ze svého účtu, uvedeného ve smlouvě o úvěru ve výši 0,11 Kč a to dne 24. 3. 2021. Z výpisu z účtu ze dne 24. 3., 30. 3., 31. 3., 6. 4., 7. 4. 2021, soud zjistil, že na účet žalovaného byla odeslána částka ve výši 5 000 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2021, s uvedením pohledávky za žalovaným, soud zjistil, že vymáhaná pohledávka přešla na žalobkyni, dopisem ze dne 7. 10. 2021, bylo oznámeno žalovanému postoupení vymáhané pohledávky na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 27. 10. 2021, jak je doloženo podacím archem ze dne 11. 10. 2021. 10. Z předložené předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 3. 2. 2022, soud zjistil, že předmětem této listiny je výzva právního zástupce žalobkyně žalovanému k okamžité úhradě dluhu ve výši 14 130 Kč, tj. ke dni 3. 2. 2022 a to do 15. 2. 2022. Doklad o odeslání nebo doručení druhé straně předložen nebyl. 11. Podáním ze dne 29. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 2 130 Kč, tj. o smluvní pokutu 1 980 Kč a kapitalizovaný úrok 150 Kč. V rozsahu částečného zpětvzetí soud řízení částečně zastavil (výrok I. rozsudku). 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci bylo prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ vyplývá, že se žalovaný zavázal po poskytnutí úvěru ve výši 2 000Kč zaplatit do 30 dnů poskytnutou částku bez navýšení 690 Kč. Následně pak byl uzavřen dodatek ke smlouvě o úvěru, kterým byl úvěr navýšen o 10 000 Kč na celkovou výši 12 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako hotovostní (2 000 Kč) i bezhotovostní (10 000 Kč), žalovaný podpisem úvěrové smlouvy zároveň potvrdil převzetí částky 2 000 Kč v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2021 přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni. 20. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že nebyly předloženy důkazy k tvrzení, že by byla zkoumána před uzavřením úvěrových smluv. 21. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění. 22. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 23. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 ([anonymizováno] [právnická osoba] proti [anonymizováno]), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 24. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovaným o jeho osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalovaného, je zřejmé, že žalovaný doložil, že byl zaměstnán. Výdaje a náklady žalovaného však nebyly nijak doloženy a prokazovány a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovaným v žádosti o úvěr. 25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen t