61 C 212/2021-25 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 6 639,94 Kč skládající se ze smluvní pokuty 5 000 Kč za nevrácené přijímací zařízení [anonymizována čtyři slova] ([číslo]), dále jen„ přijímací zařízení“, a částky 1 639,94 Kč představující dlužné nájemné za pronájem příjímacího zařízení a poplatek za odpojení ve výši 500 Kč z důvodu nedoplatku. Žalovaný si tato přijímací zařízení pronajal v rámci smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále také jen„ smlouvy“) uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dále jen„ právní předchůdkyní žalobkyně“. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když účastníci se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Vyjádření žalobkyně ze dne [datum] nelze považovat za řádné vyjádření na výzvu soudu. Soud tak má za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením spolu se společností [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobkyní jako společností nástupnickou, na kterou ke dni [datum] přešlo veškeré jmění zanikajících společností. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byly žalovanému poskytovány služby elektronických komunikací, a zároveň si žalovaný v rámci této smlouvy pronajal od právní předchůdkyně žalobkyně přijímací zařízení za nájemné 190 Kč měsíčně (shodně i ceník služeb). Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a ceník služeb. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení při ukončení smlouvy včas a v pořádku (smlouva obsahovala odkaz na konkrétní ustanovení všeobecných podmínek). Žalovaná převzala přijímací zařízení dne [datum]. V případě porušení platebních povinností žalovaným byla dle článku [číslo] všeobecných podmínek ujednána možnost odstoupení právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy. Dle článku [anonymizováno] všeobecných podmínek byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku v případě nevrácení přijímacího zařízení žalovaným včas a v pořádku do 14 dnů po ukončení smlouvy (článek [anonymizováno]). Výše smluvní pokuty byla stanovena ceníkem ve výši 5 000 Kč. Náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku byla ceníkem stanovena ve výši 500 Kč. Za pronájem přijímacího zařízení a na náhradě nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] na částku 189,99 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 189,99 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 189,99 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 189,99 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 189,99 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 189,99 Kč, splatnou dne [datum] a vyúčtování [číslo] na částku 500 Kč představující poplatek na náhradě nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku splatnou dne [datum]. Pro prodlení žalovaného s úhradou vyúčtovaných služeb právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy a žalovaný byl vyzván k vrácení přijímacího zařízení do [datum]. Žalovaný přijímací zařízení nevrátila smluvní pokutu neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a dále pronajala žalovanému přijímací zařízení, za jehož užívání se žalovaný zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně nájemné dle ceníku na základě vystavených vyúčtování ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaný řádně neplnil své smluvní povinnosti a dluží právní předchůdkyni žalobkyně za pronájem přijímacího zařízení celkem 1 139,94 Kč. V případě ukončení smlouvy se žalovaný zavázal přijímací zařízení do 14 dnů vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pod sankcí smluvní pokuty ve výši dle ceníku ve smyslu § 2048 o.z. Protože žalovaný porušil své smluvní povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovaný tak byl povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně přijímací zařízení, což neučinil, proto je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle ceníku, tj. 5 000 Kč Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 139,94 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v části dlužného nájemného a smluvní pokuty za nevrácené příjímací zařízení, tj. co do částky 6 139,94 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). 7. Ve zbylé části (výrok I) týkající se částky 500 Kč představující poplatek za náhradu nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Dle opakovaných žalobních tvrzení žalobkyně uváděných v žalobách poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku představuje náklady za upomínkový proces a fyzické odpojení technikem. Tento poplatek ve výši 500 Kč byl stanoven v ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Poplatek za náklady za zaslání upomínky ve výši 150 Kč však činí dle sazebníku samostatnou položku. Nelze akceptovat, aby zákazníci byli za porušení téže smluvní povinnosti dvakrát sankciováni, a to jednou poplatkem za upomínku ve výši 150 Kč a podruhé poplatkem za odpojení ve výši 500 Kč. Z úřední činnosti je soudu rovněž známo, že odpojit od služeb lze i bez fyzické přítomnosti technika na místě (stejně se tak lze ke službám bez fyzické přítomnosti technika připojit viz tzv. samoinstalace - položka ceníku ve výši 0 Kč). Pokud by technik byl z důvodu zajištění odpojení žalovaného od služeb na místě přítomen, nic by mu nebránilo, aby si zároveň odvezl s sebou i příjímací zařízení. Soud tak dospěl k závěru, že k odpojení žalovaného od služeb došlo bez fyzické přítomnosti technika. Soud poplatek za odpojení posoudil jako skrytou smluvní pokutu sankcionující porušení smluvní povinnosti žalovaného, tj. porušení platební povinnosti žalovaného hradit poskytované služby, za jejíž porušení mohl být žalovaný postižen v rámci poplatku za upomínku ve výši 150 Kč. Tato smluvní pokuta tak představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o.z. K takovému nepřiměřenému ujednání se dle § 1815 o.z. nepřihlíží. Žalovaný také nebyl na možnost uložení této smluvní pokuty upozorněna v samotné smlouvě, jako tomu bylo v případě přijímacího zařízení při prodlení s jeho vrácením či jeho vrácení jako poškozeného, kdy ceník, na něhož bylo ve smlouvě odkazováno, pouze stanovil výši této smluvní pokuty. To, že smluvní pokuta za odpojení z důvodu nedoplatku byla stanovena pouze v ceníku, a to navíc skrytě, je i v rozporu např. s nálezem Ústavního soudu ze dne 11.11.2013, sp.zn. I.ÚS 3512/11, kdy závěry o omezení sjednávání smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv lze bezesporu vztáhnout i na jejich pouhé zakotvení v ceníku a nikoliv ve smlouvě samé. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně tak došlo ke zjevnému zneužití práva, které nepožívá právní ochrany viz § 8 o.z. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 6 139,94 Kč. Žalovaný byl úspěšný co do částky 500 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 92,5 % a žalovaný byl úspěšný ve výši 7,5 %. Rozdíl činí 85 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a z