12 C 369/2022-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 840 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalobkyně s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 6 000 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce nezaplatil ničeho. Žalovaný je tak v prodlení a žalobkyni vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Z důvodu prodlení žalovaného vznikly žalobkyni dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a to za odeslání celkem 5 upomínek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 6 000 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení si účastníci ujednali povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni náklady spojené s odesláním upomínky ve výši 500 Kč za odeslání 1 upomínky. 5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že jako příjmy uvedl žalovaný částku 16 432 Kč měsíčně a jako výdaje částku 6 000 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty není zřejmé, jakým způsobem výši příjmů a výdajů žalobkyně ověřila. 6. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný nezaplatil na dluh ze smlouvy o zápůjčce ničeho. 7. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 8. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 6 000 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení si účastníci ujednali povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni náklady spojené s odesláním upomínky ve výši 500 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posouzením měsíčních příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila žalobkyně částku 16 432 Kč a jako výdaje částku 6 000 Kč měsíčně. Tyto údaje žalobkyně jakkoliv neověřovala. Žalovaný celkem na dluh ze smlouvy o zápůjčce nezaplatil ničeho. Následně vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení upomínkou ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Žalovaný ani po výzvě ničeho nezaplatil. 10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 15. V souzené věci žalobkyně nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně jakkoliv neověřovala tvrzené příjmy a výdaje žalovaného a spokojila se pouze s prostým tvrzením žalovaného o jeho příjmech a výdajích. O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce nesplnila žalobkyně svou zákonnou povinnost. Smlouva o zápůjčce je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. Žalovaný obdržel od žalobkyně plnění ve výši 10 000 Kč. Za toto plnění nezaplatil žalovaný ničeho. Žalobkyně má tak ná