13 C 251/2022-105 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, které bylo založeno mezi ní a žalovaným, když ona podíl získala na základě kupní smlouvy od prodávající [jméno] [příjmení] a tím se stali podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – [adresa žalovaného] (rodinný dům), pozemku parc. [číslo] (zahrada), pozemku parc. [číslo] (zahrada) a pozemku parc. [číslo] (orná půda), zapsaným na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ nemovitosti“). Žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl ve výši dvou třetin a žalobkyně ve výši jedné třetiny. Žalobkyně kontaktovala žalovaného s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Nejprve nabídla žalovanému odkoupení jeho podílu, ale žalovaný nesouhlasil s nabídnutou částkou a následně žalovaný navrhl odkoupení jejího podílu, avšak ani ona nesouhlasila s výší nabídnuté částky. Navrhla po zrušení podílového spoluvlastnictví, aby byl nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku mezi účastníky, neboť nemovitosti neumožňují jejich faktické rozdělení nebo po zrušení podílového spoluvlastnictví, přikázání nemovitosti do vlastnictví žalovaného a uložení povinnosti žalovanému k finanční náhradě ve výši jejího podílu. 2. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví a výši vypořádacího podílu navrhl v částce 650 000 Kč. 3. Na základě provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně získala spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti jedné třetiny na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný vlastní podíl na nemovitostech o velikosti dvou třetin. Žalovaný podíl na nemovitostech vlastní dlouhodobě a jedná se o jeho trvalé bydliště (viz kupní smlouva ze dne [datum] a výpis z katastru nemovitostí). Účastníci se snažili o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví před podáním žaloby o čemž svědčí jejich vzájemná písemná komunikace. Účastníci nebyly schopni dohodnout se na obvyklé ceně nemovitostí. Každý z účastníků si samostatně nechal vypracovat znalecký posudek na ocenění nemovitostí. Podle znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], který byl zadán žalobkyní činila hodnota nemovitostí částku 4 523 000 Kč; podle znaleckého posudku znalkyně Ing. [jméno] [příjmení] který byl zadán žalovaným, činila hodnota nemovitostí částku 1 430 000 Kč. Vzhledem k tomu, že výsledné částky se výrazně lišily, soud nechal vypracovat další znalecký posudek. 4. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] byla zjištěna obvyklá cena nemovitostí ve výši 2 600 000 Kč. 5. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné a mezi účastníky nesporné, že jsou oba spoluvlastníky nemovitostí uvedených ve výroku rozsudku, žalobkyně v rozsahu jedné třetiny a žalovaný v rozsahu dvou třetin. Dále zůstalo nesporné, že reálné rozdělení nemovitostí možné není, žalovaný podíl na nemovitosti vlastní dlouhodobě, má zde trvalé bydliště od roku 1992 a jeho vztah k nemovitostem je hluboký a trvalý. Účastníci řízení se shodli na tom, že oba souhlasí se zrušením spoluvlastnictví, s přikázáním všech předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného oproti vyplacení vypořádacího podílu, jehož výši zjištěnou znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] účastníci akceptovali. Žalovaný prokázal solventnost k vyplacení podílu složením částky 870 000 Kč na depozitní účet advokáta. 6. Věc po právní stránce soud posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z.“). 7. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 8. Podle § 1144 ods. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 9. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 10. Za situace, kdy žalobkyně nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovaným soud v souladu s § 1143 o.z. vyhověl jejímu návrhu na zrušení spoluvlastnictví. Jelikož podle výsledků dokazování není rozdělení nemovitostí dobře možné, neboť by se tím podstatně snížila jejich hodnota a takovéto rozdělení by si nadto vyžádalo vynaložení nepřiměřených nákladů, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný má v nemovitosti trvalé bydliště a dlouhodobý vztah, soud v souladu s § 1147 o. z., jak to oba účastníci shodně navrhovali, přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, a to za přiměřenou náhradu odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu žalobkyně, který tímto rozhodnutím připadne žalovanému, tj. ve výši 1/3 zjištěné hodnoty nemovitosti podle znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce]. Žalovanému byla stanovena přiměřená lhůta k zaplacení výše podílu (ust. § 160 ods. 1 o.s.ř.). 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., kdy se oba účastníci náhrady nákladů řízení výslovně vzdali. 12. O povinnosti účastníků zaplatit znalečné, které nebylo kryto složenými zálohami účastníků bylo rozhodnuto podle § 148 ods. 1 o.s.ř., kdy každý z nich zaplatí polovinu.